Nezahrávejte si s jadernou velmocí, vzkázal Putin Západu
Západ by podle ruského prezidenta Vladimira Putina měl přimět Kyjev k rozhovorům s proruskými separatisty z východu země, protože jinak neobnoví pořádek na Ukrajině. Počínání ukrajinské armády na východě země šéf Kremlu přirovnal k "úderům fašistů" za druhé světové války. Rusko se podle něj nechystá zapojit do žádného velkého konfliktu, nicméně partnerům doporučil "nezahrávat si" s jadernou velmocí.
"Mohu rovnou říci: Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů. Nechceme to a ani se k tomu nechystáme," řekl Putin. "Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost," dodal. "Síly jaderného odstrašování" Rusko podle Putina hodlá dále posilovat.
"Jakkoli je to smutné, připomíná mi to události z druhé světové války, kdy německá fašistická vojska obléhala naše města, třeba Leningrad, a cíleně střílela jejich obyvatele. Vidíte, k čemu jsme dospěli? Je to katastrofa," řekl o ostřelování obklíčených povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska, Putin, který se dnes setkal s ruskými mládežníky u jezera Seliger.
S ohledem na tuto situaci má prý ruský prezident "plné pochopení" pro to, že povstalecké milice se nyní snaží "vojenskou a humanitární operací od svých měst co nejdále odehnat děla a raketomety ukrajinské armády, aby nemohly zabíjet lidi". Ukrajinští vládní vojáci podle něj úmyslně pálí do obytných čtvrtí, aby je zničili a potlačili vůli k odporu.
Podle Putina je teď jasné, že by Krym sdílel osud východu Ukrajiny, kdyby jej "neochránilo" Rusko. "Krym jsme neanektovali, nezabrali, ale ochránili. Dali jsme lidem možnost, aby se vyslovili a rozhodnutí jsme respektovali," tvrdil v narážce na březnové připojení ukrajinského poloostrova k Rusku po sporném referendu, zorganizovaném pod dohledem ruských vojáků. Avšak podle prezidenta lidé tehdy "cítili a chápali, že jsme v právu, že musíme obnovit historickou spravedlnost, která byla porušena nezákonným předáním Krymu Ukrajině" v roce 1954 tehdejším sovětským vedením.
Na adresu svých odpůrců poznamenal, že když ruští vojáci za první světové války prolévali krev na frontě, bolševici v zázemí rozvraceli stát, který nakonec válku prohrál. "Byla to naprostá zrada národních zájmů (...), ale i takoví lidé jsou dnes u nás." Putin je však přesvědčen, že takoví lidé se už nikdy nedostanou k moci.
Ruský prezident také uvedl, že mu ukrajinský prezident Petro Porošenko v Minsku slíbil propustit ruské výsadkáře zajaté tento týden na Ukrajině. Je to prý jen technická otázka. "Ruští vojáci budou předáni Rusku stejně, jako jsme dosud předávali vojáky ukrajinské armády," řekl a připomněl případy, kdy do Ruska přešlo najednou až 450 Ukrajinců. A sám "vážně věří, že (ruští výsadkáři) zabloudili, protože hranice není vyznačená".
Putin rovněž tvrdil, že Kyjev odmítl nabídku vyvést své vojáky z obklíčení "humanitárním koridorem", o jehož vytvoření požádal povstalce. "Vedení a velení ukrajinské armády se rozhodlo neosvobodit je z kotle, ale mají se pokusit prorvat se bojem. Je to obrovská chyba, která povede k velkým ztrátám," řekl.
Ukrajinští velitelé naopak podle kyjevského tisku tvrdí, že separatisté prý místo koridoru nachystali na vojáky léčky. "Nemůžeme uvěřit, že jsme naživu," uvedli podle agentury Interfax-Ukrajina čtyři novináři, kterým se podařilo uniknout z obklíčení ukrajinských sil v Ilovajsku.
Tábory prokremelských mládežníků u jezera Seliger v Tverské oblasti se konají od roku 2005. Počet letošních účastníků, střídajících se po turnusech, podle serveru newsru.com dosáhl okolo 20.000 lidí, a to z více než 140 zemí světa. Putin se dnes sešel s mladými učiteli.
