Český porod: Proč se u nás pořád rodí jinak než v Evropě
Reportérka Veronika Bednářová a fotograf David Turecký zajeli do nemocnice v Příbrami, aby tam zažili porod malé Sáry Krůtové (50 cm, 3400 g). Nebyl to ani porod doma, ani složitá operace; zdravým rodičům se tu, s malou pomocí lékařů a personálu, narodilo zdravé dítě. Přesto se na příkladu tohoto porodu nechtěně zračí minové pole současného českého porodnictví.
Souboj mezi zastánci „nemocničních“ a „domácích“ porodů totiž zuří už několik let. Probíhá na všech frontách: medicínské, politické, psychologické i každodenní. Jen jednu věc mají všichni jeho aktéři společnou. Strach.
Jsou české ženy, které by rády rodily doma, ale bojí se komplikací. A tak jdou radši do porodnice, nerady. Jsou naopak ženy, jež by rády rodily v porodnici, ale bojí se zavedených rutinních praktik, tak radši zůstávají doma. Což je v České republice stále riskantnější.
Strach mají i lékaři. Poškozený novorozenec, narozený pod jejich dohledem v porodnici, končí prakticky vždycky u soudu; porodníci jsou ve všech západních zemích nejžalovanější lékařskou specializací.
Asistentky, jež pomáhají s porody doma, se taky bojí. Pohybují se na hranici zákona. Od dubna 2012 mohou totiž jako osoby, které nemají registraci (a ani ji mít kvůli neochotě krajských úřadů nemohou), dostat za pomáhání při porodu doma až miliónovou pokutu…
