Chrámová hora

Chrámová hora Zdroj: Profimedia.cz

Teroristé zaútočili na Chrámové hoře v Jeruzalémě

Jiří X. Doležal

Jak má být na Blízkém východě mír, když jedna skupina tamních obyvatel má jako hlavní cíl zabíjení židů? Sotva skončila operace „Obranné ostří“, došlo k teroristickému útoku na židovského aktivistu ve věci jednoho z nejposvátnějších míst lidstva.

Tím, co je pro muslimy Mekka, je pro židy a křesťany Jeruzalém, přesněji Chrámová hora. Aby se to nepletlo — třetí nejposvátnější místo muslimů je jak na potvoru taky Chrámová hora. Západní zeď, též zvaná Zeď nářků, je pozůstatkem vnějšího opevnění Chrámu, které nechal vybudovat Herodes Veliký, a je to nejposvátnější místo Židů. Chrám nechala rozbořit v roce 70 našeho letopočtu Římská říše. Muslimové mají nyní na místech, kde stával Chrám, dvě mešity. A chtějí zabránit tomu, aby na Chrámovou horu směli židé. Nyní tam mají nemuslimové přístup jen ve vyhrazených hodinách a prezident palestinské samosprávy zahájil kampaň za zákaz vstupu židů na Chrámovou horu. Něco podobného, jako když v Praze za druhé světové války nesměli Židé jezdit tramvají.

Proti tomu vystupuje — pochopitelně velmi hlasitě — izraelská strana. Chrámová hora je pro Izraelce stejně citlivé téma, jako kdyby nám chtěla pražská muslimská komunita zakázat přístup na Pražský hrad. V čele aktivistů stojí Jehuda Glick. Toho ve středu večer na pokojné mírové demonstraci za podporu židovské přítomnosti na Chrámové hoře třikrát do zad střelil útočník jedoucí na motorce. Aktivista je v nemocnici.

Těžko mne obviňovat z podujatosti a předjímání, že útočníkem byl palestinský Arab. Takže, milí humanisté: Jak má Izrael zacházet s takto se chovajícími sousedy?