Proč Obama nejel do Paříže? Vzpomínáte na „vole“ Rusnoka jak nechtěl na pohřeb Mandely?

Francouzský prezident François Hollande a asi čtyřicítka zahraničních činitelů, včetně lídrů z Německa, Itálie, Velké Británie, Turecka, Izraele a palestinských území se účastnila sobotní akce, na které byly až dva miliony lidí. Bylo to největší shromáždění v Paříži od osvobození od nacistického Německa v roce 1944.

Spojené státy byly zastoupené na nedělním pochodu velvyslankyní ve Francii Jane Hartleyovou. Skutečně ale nemohl přijet třeba viceprezident Joe Biden nebo ministr zahraničí John Kerry? Ten byl v té době Indii na dlouho plánované návštěvě.

Stanice CNN ve svém vysílání tuto otázku podrobně probírala a známý komentátor Fareed Zakaria řekl, že absence nejvyššího zastoupení USA je chybou. Na Fox News Greta Van Susteren konstatovala: „To je opravdu trapné – kde je prezident Obama? Proč tam nešel?“

„Je smutné, že padesát světových lídrů vyjádřilo solidaritu, ale prezident Obama se odmítl se účastnit,“ tweetoval Newt Gingrich, bývalý předseda sněmovny reprezentantů a kandidát na nominaci na prezidenta USA v roce 2012.

Jsme s vámi

Obama se omezil na páteční prohlášení: „Chci, abyste jako lid Francie věděli, že Spojené státy stojí s vámi dnes a budou za vámi stát i zítra.“

Bílý dům na otázky odpověděl jen prohlášením, že prezident bude v únoru pořádat ve Washingtonu globální setkání o bezpečnosti, na kterém se bude diskutovat o domácím i zahraničním úsilí při boji proti terorismu.

Ve Francii přitom tak kritičtí nejsou. Jeden televizní komentátor konstatoval, že vzhledem k bezpečnostním opatřením, která amerického prezidenta provázejí, by taková cesta nebyla možná.

Debaty čtenářů se ovšem nesou různým směrem.

Někteří říkají, že po 11. září také žádní světoví vůdci do New Yorku nepřijeli, ani do Bostonu po atentátu při tamějším maratonu. Další zase soudí, že jde jen o to za každou cenu zaútočit na Obamu. Opět se vynořila teorie, že prezident USA je muslim, což by ovšem nemělo vadit, když přijel i předseda palestinské samosprávy Abbás a představitelé Turecka. Francouzi ale usoudili, že Abbáse pozvat musí, když přijede také izraelský premiér Netanjahu. Ten původně jet nechtěl, pak ale zjistil, že tam jede jeho ministr zahraničí Lieberman, tak jel taky. Kdosi pak tvrdí, že britský premiér Cameron byl naštvaný, že není úplně v centru dění a že politici stejně přijeli jen kvůli popularitě. Od nás dorazili premiér Sobotka a ministr Zaorálek, což je zastoupení přiměřené a reprezentativní, takže nám nikdo nic vytknout nemůže.

Prostě se jezdí

Každý ví, že účast politiků je ceremoniální záležitost, asi stejně tak, jako když se jede (většinou letí vrtulníkem) politik podívat, jak je někde velká voda, spadlo letadlo či vybuchl důl. Prostě to mají v popisu práce a očekává se to. Kvůli tomu vysoce postavení činitelé přerušují dovolenou (při našich záplavách to kdysi ale neudělal Václav Havel a zůstal ještě pár dní v Portugalsku) a vrací se domů, ačkoliv každý ví, že při povodních nebo při jiné katastrofě budou houby platní. Je to nutné zlo, lépe řečeno nutné dobro, protože takové jednání od nich jako profesionálů očekáváme a názory ať si nechají v tu chvíli pro sebe.

Proto ono pohoršení, když se premiér Rusnok zděsil, že musí až na konec světa kvůli pohřbu Nelsona Mandely a chytil ho při tom mikrofon. Rusnok: „Ty vole, teď ještě zase zemřel Mandela…“ „Kdo tam pojede?“ ptal se ministr obrany Picek. „Ty vole, já doufám, že prezident… Já mám ještě nějakej oběd, pak máme večeři…“.

Trapné, byť si neděláme iluze, že by se někomu chtělo jet tisíce kilometrů na pohřeb, když z toho ani pro něj, ani pro vlast celkem nic nekouká. Prostě se to dělá a hloupě se o tom nemluví, aspoň ne tak, aby nás při tom chytili.

Možná měl Bílý dům prostě smůlu, že opravdu nikoho neměli po ruce. Snad budou ti lidé k dispozici, až vypukne nějaká pořádná teroristická mela.