Zvláštní seznam – jak zločinci z Číny umně podvádějí české podnikatele

Seznam vznikl na základě spolupráce s českým velvyslanectvím v Pekingu a s čínskými pobočkami CzechTrade. Je na něm zatím kolem 30 čínských firem podezřelých z podvodu. Česká strana žádá čínské úřady o důsledné prošetření těchto informací, jenže to se již léta moc nedaří.

Zde je seznam nejčastějších příkladů podvodného jednání čínských partnerů:

1.Fingovaný dodavatel

Čínský „partner,“ který má profesionální webové stránky a propracovaný systém komunikace se zaměřuje na středně velké průmyslové firmy, kterým nabídne materiál za výhodných podmínek a podmíní zaplacením dopředu. Určité zboží skutečně dorazí, jedná se ovšem o naprosto jiný produkt, v daleko nižší ceně. Firma pak přestane komunikovat.

2. Fingovaný odběratel

Čínský partner vytvoří poptávku u našeho dodavatele, obvykle po mimořádně objemné dodávce. Následně je po našich firmách vyžadováno několik tisíc eur na uhrazení takzvaných notářských poplatků či nezbytných „úplatků.“

3. Fingovaný účet

Od dlouhodobého seriózního čínského partnera přijde e-mailem číslo účtu, kam má český dodavatel směřovat peníze za zboží. Vše vypadá velmi věrohodně, obvykle ale přijde e-mail z adresy, kde je vůči serióznímu dodavateli změněno jen jedno písmenko, což lze přehlédnout. Peníze potom putují na úplně jiné konto. Naši dodavatelé mýlku zjistí, až když je začne skutečný dodavatel upomínat o platbu.

4. Fingované přijetí českých obchodníků

Švindl spočívá v tom, že čínský odběratel poptá u našich obchodníků větší množství zboží, souhlasí s cenou a vyzve naše podnikatele k návštěvě Číny za účelem uzavření kontraktu. Při jednáních v Číně vše vypadá na první pohled bezproblémově, obvykle se dohodnou na ještě větším množství zboží, nicméně čínský partner následně požádá o složení minimální hotovosti na úplatky pro vlivné úředníky nebo notářské poplatky. Psychologický efekt jednání v cizím prostředí často připraví naše podnikatele o nemalé obnosy.

5. Fingovaná registrace

Trendem poslední doby bývá takzvaná registrace určitých výrobků pro následný dovoz do Číny. Čínský obchodník argumentuje snahou stát se zástupcem v daném regionu a deklaruje zájem dlouhodobě dovážet velké množství zboží. Prezentuje se kvalitním zázemím, webovými stránkami atd. V podstatě se jedná o zaplacení marketingových poplatků spojených s obsluhou trhu, přičemž odběratele po první platbě již nikdo neuvidí.

6. Fingované obchody s doménami

Česká firma je oslovena čínským prodejcem domén, který našemu podnikateli sdělí, že je zájem o doménu kterou používá v ČR, pouze s příponou “.cn“. Současně mu nabídne, že ji nemíní prodat podezřelé čínské firmě, ale nabízí ji přímo našemu podnikateli. Většinou se ale jedná o podvod a čínský správce domén nabídne doménu v řádech několik set dolarů, tedy o řád více než je běžná cena.

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky k tomu dodává: „Malé a střední tuzemské firmy objevují Čínu a začínají tam realizovat skutečně zajímavé obchody. Ti, kteří tam začínají, ale občas podlehnou vábení podvodných firem. Ty naslibují mimořádné kontrakty, oslní velikostí trhu a nakonec utečou i s prvními zálohami. Není to sice pravidlem, ale jestliže evidujeme již přes padesát postižených českých podniků, je nutné se tomu věnovat. Proto u nás koncentrujeme všechny nahlášené případy a vše projednáváme s čínským velvyslanectvím v Praze“.

Seznam podvodných čínských firem je k dispozici na webu Asociace malých a středních podniků a živnostníků.