Neuvěřitelný příběh muže se ztrátou paměti. Pomůžete mu najít minulost?
Rostislav Konopa (41), ředitel gymnázia v Praze, žije již šestnáct let svůj druhý život. Ten první – před ztrátou paměti po úraze v pětadvaceti letech – si nepamatuje a zrekonstruoval si ho jen z doslechu, od rodiny, přátel a ze svých deníků.
Nový Reflex přináší jeho neuvěřitelnou zpověď. O ztrátě minulosti, emocí, jakýchkoliv praktických znalostí o světě.
“Nechápal jsem. Neměl jsem žádné předsudky, stereotypy ani emoce. Neuměl jsem se smát ani nenávidět. Trochu jako stroj,” vzpomíná Rostislav Konopa na dobu po ztrátě paměti.
Slovům, která znal, nedokázal přiřadit konkrétní obrazy. Nechápal, jak věci fungují. “Poprvé jsem viděl auto – z profilu. Když jsem ho obešel, udivilo mě, že má kola i z druhé strany. To mi přišlo nesmírně zajímavý.”
Ztratily se jakékoliv sociální dovednosti. Například když šel poprvé nakoupit, chytli ho jako zloděje. “Máma říkala, že mám přinést tyhle a tyhle věci z obchodu. Neřekla „kup to“, tehdy jsem stejně nevěděl, co to znamená, ale „přines to“. Tak jsem vyrazil a chtěl odejít bez placení.”
Ze života před úrazem mu zbyla jediná konkrétní vzpomínka. A prvorepublikový snubní prstýnek. Ví, že ho měl při úrazu u sebe, ale neví proč, komu patřil, kam ho vezl. “Prstýnek a ráčkování – to jsou dvě věci, které mě spojují se životem před ztrátou paměti. Prstýnku, o němž nevím nic, bych chtěl přijít na kloub.”
Na čtenáře Reflexu se teď Rostislav Konopa obrací s prosbou: Pokud víte o tom, komu prstýnek patřil, znáte jeho příběh, ozvěte se prosím na adresu jxd@jxd.cz! Prokážete se znalostí data svatby a křestního jména pana Brejchy – tedy údaji, které jsou na prstýnku vyryté.
