0,01 gramu hulení: Policie pomalu rozjíždí válku proti marihuaně, válku proti mladým
Myslel jsem si, že nikdo nemůže být za marihuanu popotahován kvůli většímu nesmyslu, než jsem byl dokonce trestně stíhán za anekdotu o konopí já. Mýlil jsem se. Náš čtenář nám svěřil svůj příběh, kdy byl potrestán za menší množství konopí, než je vidět.
Máte doma sušenou petržel? Pokud ano, nasliňte si špičku prstu a otiskněte to olíznuté místo do kupičky sušené petržele. Když prst zvednete, něco petržele na něm, přilepeno slinami, ulpí. Je to množství asi 0,01 gramu. Za takovéto v podstatě pouhým okem neviditelné množství dostal mladý muž z Čech pět set korun pokuty.
Divnej příběh
Redakce samozřejmě zná totožnost hlavního hrdiny tohoto příběhu. Nechceme ho stigmatizovat, tak ho nejmenujeme. Pro upřesnění — není to dealer, nenosí dredy a nesmrdí. Mladý, jedenadvacetiletý, úplně obyčejný mládenec z malého města, nezaměstnaný.
Šel večer se psem a potkal kamaráda, tak venčili ve dvou a kecali. Došli na náměstí. V tu chvíli před ně najelo policejní auto, policisté zastavili, vystoupili a chtěli vidět občanky. Nejdříve našeho čtenáře zbuzerovali, že nemá psa na vodítku (tak si psa přivázal), pak, že má olámané rohy u občanského průkazu. Nakonec přikázali, aby vyndal všechny věci z kapes na kapotu auta.
Náš čtenář je, jako opravdu hodně jeho vrstevníků, občasným uživatelem marihuany. A měl u sebe malou kovovou dýmku na trávu. Takovou, jaké se prodávají v každé větší trafice, zcela legálně a na účtenku.
Policista si dýmku prohlédl a pak uložil našemu čtenáři blokovou pokutu pět set korun českých. Důvod? Cituji bloček: „Dopustil se přestupku tím, že u sebe měl malé množství marihuany v kovové dýmce. Cca 0,01 gramu.“
S podporou prezídia
Nikdy za uplynulé čtvrtstoletí, co se na mne obracejí lidé, kteří mají problém s úřady ohledně marihuany, jsem o ničem takovém neslyšel. I národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil říká: „Myslím si, že takto policie nepostupuje běžně, a preventivní dopad je v tomto případě minimální. Ve většině takových případů policie občasným uživatelům malé množství marihuany toleruje.“
Napíšu proto na Národní protidrogovou centrálu (jež vytváří metodiku pro nižší policejní útvary) a na Policejní prezídium několik nesmělých otázek. Centrála mi neodpoví, prezídium mne svou odpovědí doslova šokuje:
Rx: Je protiprávní držení i stopového, k fetování nepoužitelného množství ilegální drogy?
Ano, neoprávněné držení jakéhokoliv množství nelegální drogy je protiprávní, nicméně je vždy třeba zohlednit okolnosti konkrétního případu.
Rx: Je protiprávní vlastnit dýmku, z níž byla kouřena marihuana? Nějaký zbytek zůstane vždy.
Neoprávněné přechovávání marihuany je protiprávní. To platí samozřejmě i pro případ, kdy se marihuana nachází například v dýmce.
Rx: Je protiprávní držet dlouhé cigaretové papírky v momentě, kdy je uživatel drží za účelem balení marihuanových cigaret?
Samotné držení cigaretových papírků není v rozporu se zákonem. Avšak za určitých okolností mohou cigaretové papírky představovat věc související s konkrétní trestnou činností a v takovém případě by se s nimi nakládalo jako s věcí důležitou pro trestní řízení.
Protidrogový koordinátor
Mají podobné akce nějaký smysl, je to dobře, že se dějí? ptám se Jindřicha Vobořila. Nedělá takový postup spíše marihuaně reklamu, „že je to to správné dobrodružství“?
„Pokud se ptáme, zda je to dobře, nebo špatně, je to spíš na debatu na politickém fóru či v referendu, které má případně vyústit v zákonodárné rozhodnutí. Ale samozřejmě, pro jistou skupinu, především mladých lidí, bude vždy něco, co je zakázané, lákavé a dobrodružné, to máte pravdu.“
Rx: Považujete pokutování za držení tohoto množství marihuany za smysluplné?
Vobořil: „Policie to často nedělá. Jako jedna z prvních zemí jsme dekriminalizovali držení marihuany pro vlastní potřebu, ale museli jsme zachovat tuto látku v přestupkovém zákoně, a to do množství 10 g, protože jsme vázáni mezinárodními konvencemi. Víme také, že represívní nástroje mají dopad kolem osmi procent z testované skupiny lidí, kterou represe odradí od jednorázových experimentů, tedy vliv je spíše menší.“
Policejní demokracie
Jindřich Vobořil říká, že podobné filcunky a pokuty dosud nebyly běžnou praxí. Já o nich také neslyšel. Odpovědi prezídia mne ale vyděsily. Mění se situace? Pokud mají represívní složky úmysl trestat za držení stopového množství drogy, je zbuzerovatelný každý. A pokud nastanou „určité okolnosti“, mohou zabavit i dlouhé papírky, jež se prodávají v každé trafice. Stejně tak mohou zabavit jakoukoliv jednou použitou dýmku na marihuanu.
Na jedné straně tedy stát dovoluje legálně prodávat určité zboží — dýmky, skleněnky, dlouhé papírky a další parafernálie marihuanové subkultury. Na straně druhé se však tentýž stát cítí oprávněn vám tyto předměty zabavit, případně vás za jejich držení pokutovat. V každé dýmce zůstanou mikrozbytky.
Policie začíná z marihuany vytvářet bič na všechny mladé lidi. Nejen na nějaké alternativce, ale na celou generaci, hulí skoro všichni mladí. A takový bič dopadá na celou společnost. Stav, kdy občan musí vycházet do ulic s obavou, že ho bez jakéhokoliv zjevného důvodu zničehonic prošacuje policie, je s demokracií neslučitelný. A na mladé má zničující dopad: Začnou chápat stát a státní instituce jako jednou provždy daného nepřítele, jako něco, co „po nich jde“.
Žijeme v období, kdy vyspělý svět začíná marihuanu k rekreačním účelům legalizovat. A nejde jen o Colorado či Aljašku, ale také o evropské jevy: velmi tolerantní přístup k marihuaně pro své občany, jejž volí Nizozemsko, či liberální konopná legislativa ve Španělsku. Z hlediska protidrogové politiky jsou tedy represálie zaměřené proti kuřákům marihuany jednoznačně krokem zpět, krokem k Reaganově „válce s drogami“, jež stála životy desetitisíce mladých Američanů.
Ze všech běžně užívaných drog je konopí nejméně rizikové. Včetně drog legálních. Základní drogový problém naší země jsou chlastající a tabák kouřící pubescenti. Druhý nejvážnější drogový problém naší země je velkovýroba a velkodistribuce pervitinu, který se pomalu stává nezbytnou součástí každé vesnické diskotéky. A třetí nejvážnější drogový problém ČR jsou proudy pervitinu a marihuany od východoasijských mafií usídlených v Česku k německým uživatelům. Dokud nebudou uspokojivě vyřešeny tyto problémy, policie by rozhodně neměla cílit na uživatele marihuany. Jejich „prohřešek“ — držení konopí pro vlastní potřebu a jeho užívání – totiž nemá žádnou společenskou nebezpečnost.
