Tasemnice. Odpudivý parazit i užitečný symbiont. Jak se to vezme.

Tasemnice. Odpudivý parazit i užitečný symbiont. Jak se to vezme. Zdroj: Profimedia.cz

Tasemnice. Odpodivý parazit i užitečný symbiont. Jak se to vezme.
Tasemnice. Odpodivý parazit i užitečný symbiont. Jak se to vezme.
Tasemnice. Odpodivý parazit i užitečný symbiont. Jak se to vezme.
Tasemnice. Odpodivý parazit i užitečný symbiont. Jak se to vezme.
Tasemnice. Odpodivý parazit i užitečný symbiont. Jak se to vezme.
5 Fotogalerie

Pořiďte si tasemnici nebo škrkavku, umí léčit

Lucie Tomanová

Letošní Nobelovu cenu za lékařství získali tři parazitologové za výzkum vlasovců a výzkum parazita způsobujícího malárii. Obor, který stojí mimo hlavní zájem farmaceutických firem, se tak konečně dostal světového uznání. Špičkové vědce v tomto oboru má i Česká republika. Zvláštností tohoto výzkumu je, že vědci často zkoumají chování parazitů na sobě. Například  profesor Julius Lukeš teď “chová” ve svém těle tři tasemnice.

Lidem více tasemnic!

Tři rybí tasemnice rodu Diphyllobothrium zkoumá ve svém těle profesor Julius Lukeš. A hodlá přidávat další druhy parazitů. Zkoumá totiž, nakolik střevní paraziti ovlivňují bakteriální mikroflóru a celkový vliv takového soužití na hostitelovu, tj. lidskou imunitu. Tento vliv může být prý pozitivní. „Ne, své tasemnice pojmenované nemám, ještě by mi pak bylo líto, kdybych o některou přišel,“ směje se.

 “Jsem na svůj věk (52) dost fit a nemám žádné alergie. Takže o svých červech v podstatě nevím. Živiny mi neubírají, protože dobře živený člověk má dnes živin spíš nadbytek. Jejich přítomnost zjistím jen rozborem stolice, produkují mikroskopická vajíčka. Jedna tasemnice vyprodukuje odhadem až jeden milión vajíček denně. Je to pro ni nezbytnost, protože životní cyklus této tasemnice je tak složitý, že ho celý zvládne snad jen jedno vajíčko z miliardy: od něj až po dospělou tasemnici totiž musí projít přes buchanku (součást planktonu) a rybu až do člověka či jiného dravce, jenž sežere rybu zasyrova,“ vysvětluje Lukeš. “Ve Švýcarsku zaznamenali solidní nárůst infikovaných jedinců, protože začali jíst suši, ale z místních ryb, “ říká Lukeš

Roupi z e-shopu

Jak píše americký spisovatel a novinář Moises Velasquez-Manoff ve své knize Epidemie nepřítomnosti (The Epidemy of Absence), lidem z vyspělých zemí paraziti chybějí, a když proti nim naše tělo nemůže bojovat, začne zmateně napadat samo sebe. Existuje tedy možnost, že by některé méně agresívní druhy červů, jako jsou například prasečí roup nebo již zmíněná „rybí“ tasemnice, mohly pomáhat pacientům s autoimunitními poruchami, konkrétně třeba lidem s Crohnovou chorobou a ulcerativní kolitidou.

Evropským pacientům, kteří vidí v adopci červa poslední naději na zlepšení svého zdravotního stavu, zatím nezbývá než si na vlastní pěst koupit roupí vajíčka od německé firmy, ovšem přes její thajský e-shop. Pacienti z USA se zase jezdí infikovat do Mexika.

Reflex 41/2015Reflex 41/2015|ArchívCelý článek o problematice léčby pomocí parazitů najdete v novém Reflexu, který vychází ve čtvrtek 8. října.