V Paříži začala klimatická konference, cílem je dohoda o emisích
V Paříži dnes začala mezinárodní klimatická konference, která má přinést globální dohodu o snižování emisí skleníkových plynů, jež by mělo planetu uchránit před ničivými důsledky globálního oteplování. Do francouzské metropole se sjelo na 150 hlav států a vlád včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky. Ve svých úvodních projevech státníci často opakovali, že změny klimatu představují jednu z největších výzev, kterým lidstvo čelí. Přesto ale není jisté, zda se podaří najít shodu a čekají se velmi tvrdá jednání.
Konference začala minutou ticha za oběti nedávných útoků v Paříži, Bejrútu, Bamaku, Tunisu a Bagdádu. Francouzský prezident François Hollande pak hned v úvodním projevu zdůraznil, že boj proti terorismu a proti globálnímu oteplování jsou těsně spojeny.
"Na této klimatické konferenci je v sázce mír... Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, kterým musíme čelit," řekl Hollande, podle nějž nejde nyní o nic menšího než o budoucnost celé planety. "V několika dnech budeme rozhodovat o celých následujících staletích," zdůraznil a dodal, že lidé si s pařížskou konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.
"Abychom vyřešili klimatickou krizi, nebudou už stačit dobrá předsevzetí a zbožná přání. Jsme blízko bodu zlomu. Paříž musí být začátkem dalekosáhlé změny. Nemůžeme již považovat přírodu za nevyčerpatelný zdroj," prohlásil dále francouzský prezident.
"Žádná věc, žádná víra nemůže ospravedlnit násilí, které jsme viděli v minulých dnech a týdnech," řekl v dalším projevu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Paříž musí znamenat rozhodný bod obratu. Musíme se posunout vpřed mnohem rychleji, mnohem dál, pokud chceme udržet globální růst teplot pod dvěma stupni Celsia," připomněl šéf OSN cíl, který si země stanovily. Dohoda podle něj musí být trvalá a musí vyvažovat odpovědnost rozvinutých a rozvojových zemí.
"Jsme první generace, která vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit," upozornil ve svém projevu americký prezident Barack Obama. Mimo jiné vykreslil před posluchači vizi budoucnosti v případě, že by se lídři k žádným zásadním činům neodhodlali. Podle něj by to znamenalo, že některé země by skončily pod hladinou oceánu, jiné by trpěly katastrofálními povodněmi, suchy a neúrodou.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové by dohoda o snižování emisí skleníkových plynů měla obsahovat mechanismus, jak kontrolovat závazky jednotlivých zemí a měla by být komplexní, ambiciózní, spravedlivá a závazná. Chudším zemím je prý potřeba pomoci, aby plnění cílů nepoškozovalo jejich ekonomický růst.
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu vyzval, aby ujednání o boji s klimatickými změnami bylo závazné, a ujistil, že Rusko své sliby ohledně snižování emisí plní. Čínský prezident Si Ťin-pching zase zdůraznil, že jednotlivé země musejí dostat možnost, aby si v boji s klimatickými změnami zvolily svou vlastní cestu a že je třeba, aby závazky byly rozděleny spravedlivě.
Jednotliví monarchové, prezidenti či premiéři budou během celého dne ve svých projevech představovat vize a závazky svých zemí ohledně boje proti klimatickým změnám, případně zdůrazní jejich dosavadní úspěchy na tomto poli. Premiér Sobotka by měl přijít na řadu kolem 17:00 SEČ, program ale nabral lehké zpoždění a není tedy jisté, zda se harmonogram dodrží.
To, zda se v Paříži podaří najít pro všechny účastníky akceptovatelnou dohodu, která nahradí Kjótský protokol, zatím není ani zdaleka jisté. Podle premiéra Sobotky bude summit pravděpodobně "dramatický do poslední chvíle", protože detaily se budou upřesňovat až během pařížských jednání, která potrvají do 11. prosince.
