Úspěch Babiše ukazuje, že voliče nezajímá realita, píší Slováci
Politická kariéra českého ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ukazuje, jak málo některé voliče zajímá skutečnost. Jeho úspěch má i mnoho dalších důvodů, od dobře vypočítané marketingové kampaně až po bídu české pravice, napsal dnes slovenský list Denník N. Připomněl současně, že Babišovo hnutí je v polovině volebního období nejoblíbenější stranou v Česku.
Hlavním důvodem Babišova úspěchu je podle deníku ochota voličů vytěsnit z vědomí cokoliv, co se jim nehodí do očekávání od nové "čisté" tváře v politice, mesiáše, který za ně všechno vyřeší. "Babiš není téměř ničím, za co se vydává. Je schopným podnikatelem, není ovšem člověkem, který se vypracoval jen vlastní pracovitostí. Vždy patřil k privilegované vrstvě a vždy to zneužíval," tvrdí deník. Dodal, že Babiš nikdy nestál mimo zkorumpovaný politický systém a že naopak byl jeho součástí a těžil z těchto poměrů. Do politiky prý vstoupil proto, aby tyto poměry pomáhal udržovat při životě, mohl z nich ještě více vytěžit a aby si zajistil beztrestnost.
"Babiš, samozřejmě, těží ze širokého znechucení politikou a politiky i ze znechucení z demokracie a z tržního hospodářství. Jednak kvůli reálným problémům, s nimiž tu fungují, ale rovněž proto, že na rozdíl od iluzí při cinkání klíči na náměstích automaticky nepřinesly blahobyt. Naopak, kladou větší nároky než socialistické 'jistoty'," uvedl deník.
Miliardář slovenského původu Babiš podle listu reprezentuje pro mnoho voličů sympatické stránky období před samotovou revolucí i po této revoluci, která v roce 1989 vedla k pádu komunismu v bývalém Československu. "To, že se mu dařilo už za socialismu, že se zapletl s StB, těmto voličům nevadí. Sami se v různé míře zapletli výměnou za lepší život nebo by to udělali, pokud by dostali příležitost," soudí komentátor.
Babiše list zařadil mezi nejdravější a nejnemilosrdnější podnikatele. Za možná největší paradox také označil skutečnost, že na Babišovo heslo "řídit stát jako firmu" naletěli právě ti voliči, kteří odmítají jakékoliv bolestivé reformy, jež by fungování státu zlepšily a zefektivnily.
