Magické dva stupně: V Paříži konečně přijali klimatickou dohodu
Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Dohoda, která má po ratifikaci od roku 2020 nahradit kjótský protokol, je výsledkem jednání pařížské konference OSN o ochraně klimatu. Zástupci 196 zemí po odkladech schválili večer text, ve kterém se předpokládá, že by v druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou.
"Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata," prohlásil večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem. Klimatická konference OSN začala ve francouzské metropoli v závěru listopadu a původně měla skončit už v pátek.
Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. Detaily se řešily i dnes, kdy byly na poslední chvíli upravovány podrobnosti v poslední verzi kompromisního návrhu. Jeho schválení se tak proti plánu zpozdilo ještě o několik hodin.
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.
Důvěru mezi zeměmi má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků, první v roce 2023.
Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. S touto podporou se ale počítá dál s tím, že 100 miliard je spodní hranice.
Rozvinuté země se snažily zapojit do financování státy jako Čína nebo Indie, které jsou sice podle definice stále rozvojové, avšak mají rozhodně více možností než třeba chudá Afrika. Dnes představený návrh ale jen uvádí, že finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
Výsledný kompromis pařížské dohody je tak výsledkem jednání mezi státy, které trvaly na co nejambicióznější podobě dokumentu, a těmi, které - jako Čína či Indie - chtěly méně tvrdé podmínky.
Účinnost dohody je podmíněna ratifikací alespoň v 55 státech produkujících nejméně 55 procent skleníkových plynů. Ratifikační proces by měl začít v dubnu příštího roku.
