Do Evropy loni přišlo 1,5 milionu imigrantů. Všechny státy už chtějí jejich počet omezit
Problémem ale je, že Evropa úplně přesně neví, kolik migrantů na kontinent vlastně v roce 2015 dorazilo. Ne všichni byli při nelegálních přechodech registrováni a zachyceni. Podle Evropského policejního úřadu (Europol) jsou navíc mezi nimi i lidé, kteří se hlásí k radikálnímu islamismu, což zvyšuje riziko terorismu, a také členové kriminálních gangů.
Kolem 1,5 milionu imigrantů minulý rok dorazilo při velké uprchlické vlně do Evropy. Ukazují to čísla institucí Evropské unie i jednotlivých států. V důsledku toho dnes o omezení podobných počtů hovoří již i ty země, které uprchlíky loni vítaly. Například Německo a Švédsko.
Německo oznámilo, že zaregistrovalo přes milion imigrantů. Švédsko hlásí 190 tisíc, Rakousko přes 80 tisíc, Francie 65 000, Španělsko pak 13 tisíc. Z toho je vidět, kam v uplynulém roce migranti především směřovali. Lákalo je tradičně vstřícné Švédsko a především Německo, kam je kancléřka Angela Merkelová v podstatě „pozvala“.
Jenže velké počty migrantů vyvolávají větší či menší odpor veřejnosti už ve všech státech Evropy. Obavy o bezpečnost se mísí s obavami, zda je vůbec kontinent na podobně velké množství lidí, o které se musí státy postarat, připraven. Vláda v Berlíně například oznámila, že v roce 2016 vynaloží na uprchlíky až 17 miliard euro. Ekonomové pak tvrdí, že to bude jen v Německu spíše 25 miliard.
Čísla pak ukazují, že kolem 600 tisíc uprchlíků, kteří se loni dostali do Evropy, pochází ze Sýrie. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří Afghánci, pak následují Iráčané. Mnoho je také lidí z Eritreje a dalších afrických zemí. Masově migrují ale i Kosované, Albánci či Makedonci. V případě Evropanů se jedná o čistě ekonomickou emigraci.
Oficiální statistiky (například z Rakouska či Francie) také potvrzují často diskutovanou věc, která odhaluje složení imigrantů. Kolem dvou třetin skutečně tvoří muži a většinou se jedná o lidi mladšího a středního věku. Dá se tedy očekávat, že následovat bude v příštích letech spojování rodin a to bude silnou migraci do Evropy dál podporovat.
Na stránkách Ministerstva vnitra České republiky jsou i statistiky o migraci u nás. Zájem o Česko je z tohoto hlediska velmi malý, dalo by se říci, že minimální. Od ledna do konce listopadu minulého roku požádalo u nás o azyl jen 1382 lidí, z toho byly už některé opakované staré žádosti. Z celkového počtu bylo 636 lidí z Ukrajiny a na druhém místě jsou zde zatím zcela překvapivě Kubánci se 124 žádostmi. Ze Sýrie tady požádalo o azyl pouze 122 lidí, z toho bylo 52 žen a 42 nezletilých. Jejich manželé a otcové se s největší pravděpodobností přistěhují v nejbližších letech za nimi. V případě Iráku bylo do konce listopadu v Česku zaznamenáno jen 37 žádostí o azyl a vůbec to sem neláká Afghánce, kteří míří na západ a sever Evropy.
