Němci a Poláci na kordy: Kvůli ústavní reformě si nadávají do Hitlerů a Putinů
Velké politické vášně vzbudil rázný nástup konzervativní vlády ve Varšavě. Strana Právo a spravedlnost (PiS) se pustila do dramatických reforem, které podle mnohých kritiků naruší demokracii a svobodu. A zvláště silné jsou tyto kritiky od Němců. Protiútoky na sebe nenechaly dlouho čekat a nepřekvapí, že jsou bohaté na zmínky o nacistech.
Jedná se zejména o dvě záležitosti: kontrolu veřejnoprávních médií a fungování Ústavního soudu. V prvním případě vláda přímo dosadila nové šéfy Polské televize a Polského rozhlasu – přičemž dosud to měly na starost (jakž takž nezávislé) rady, obdobně jako v Česku.
Ve druhém případě se PiS snaží zbavit ústavních soudců, jež takřka na poslední chvíli jmenovala ještě minulá vláda Občanské platformy; a také změnit fungování soudu, což by ho podle mnohých názorů paralyzovalo. PiS za to kritizují jak liberálněji založení Poláci (před sídlem televize demonstrovalo snad dvacet tisíc lidí), tak četní evropští politici.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země právě předsedá Radě EU, vyzval ostatní euroinstituce k činnosti: „Omezení práv Ústavního soudu je nepřijatelné.“ Podle předsedy Evropského parlamentu, Němce Martina Schulze, má dramatický vývoj ve Varšavě „charakteristiky puče“ a hovoří o „putinizaci“. Jeho krajan, eurokomisař Günther Oettinger, zase varuje, že se Evropská unie může uchýlit k dohledu stran dodržování demokratických hodnot v Polsku. Z komise už do Polska přišel i oficiální dopis vyjadřující ony obavy.
Odpověděl ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro: „Žádáte, aby bylo Polsko pod ‚dohledem‘. Taková slova, vyřčená německým politikem, mají pro Poláky ty nejhorší konotace,“ napsal v otevřeném dopise a přifoukl si rovnou vlastní kredit: „To i pro mě. Jsem vnukem polského důstojníka, který za druhé světové války bojoval v podzemní armádě proti ‚německému dohledu‘.“ A ještě si přisadil, že do toho teď Německo nemá co mluvit, když samo toleruje rozsáhlou cenzuru zpráv o silvestrovském sexuálním násilí, jež páchali přistěhovalci.
„Lidé, kteří z vlastní svobodné vůle zvolili Hitlera, nás chtějí poučovat?“ přitvrdil ještě poslanec PiS Stanisław Pięta. „Ti, co se sklonili před Stalinem a dnes nedokážou zajistit bezpečnost pro vlastní lidi?“
Magazín Wprost zase nasadil taktiku známou dříve z Řecka: z Angely Merkelové udělal Adolfa Hitlera a z dalších politiků věrný nacistický štáb, který nad mapou plánuje, jak „už zase chtějí dohlížet na Polsko“.
Na koberečku
Na dnešek si ministr zahraničí Witold Waszczykowski pozval na kobereček německého velvyslance, aby vysvětlil nepěkné výroky svých krajanů. „Není to o jednom konkrétním komentáři, je jich docela dost,“ vysvětlil ministrův mluvčí pro televizi TVN24. Po setkání se oba vyjádřili, že bylo konstruktivní a že by třeba němečtí politici měli do Polska více jezdit.
Už minulý týden takto na ministerstvo naklusal unijní reprezentant v Polsku. Obavy Evropské komise jsou prý liché a Varšava varovala Brusel, ať se neplete do jejích záležitostí na základě „zavádějících a politicky zabarvených“ reportů.
Snad jen šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker volá po zklidnění vášní. „Nedramatizujme to přehnaně. Potřebujeme přátelské a dobré vztahy s Polskem, a tak je náš přístup velmi konstruktivní. Nedáváme Polsku výprask,“ prohlásil na tiskové konferenci. „S Polskem diskutujeme a nechci spekulovat o dalších důsledcích, jež by mělo použití článku 7. Tam nejsme a myslím, že se tam ani nedostaneme.“
Článek 7 Smlouvy o Evropské unii má za cíl udržet fungování demokracie a svobod. Předpokládá, že EU varuje zemi, která by je snad porušovala. V krajním případě může Rada kvalifikovanou většinou odhlasovat jisté sankce: totiž odebrat oné zemi hlasovací práva.
Článek zatím nebyl použit, ač se o tom mluvilo v souvislosti s podobně autokratickými tendencemi maďarského premiéra Viktora Orbána. PiS nyní zřejmě kráčí v jeho stopách, ovšem o poznání rychleji. Ostatně se jí Orbán důrazně zastal a slíbil případné sankce v Bruselu vetovat.
Další vývoj bude zřejmě rychlý. Zítra se má polský Ústavní soud, ještě ve starém složení, vyjádřit k legalitě nových reforem. Vláda ale prý jeho stanovisko nehodlá respektovat. Ve středu pak budou o situaci diskutovat eurokomisaři, což je vlastně počáteční krok onoho mechanismu evropského dohledu.
