Hráč na burze nemusí být jen velký byznysmen. Finanční trhy frčí i u čínských babiček
Čínské trhy v posledních měsících jako by jezdily po horské dráze. Částečně za to mohou i malí investoři, tak říkajíc obyčejní lidé – takových s akciemi obchoduje překvapivá spousta. A snadno se nechají vyplašit.
Podle některých statistik je v Číně registrováno na devadesát miliónů brokerů. Spousty lidí chodí pravidelně do burzovních poboček, kde celý den civí na tabule měnících se cifer. Na půl ucha se baví s ostatními, hrají karty nebo třeba pletou, ale pořád dávají pozor na ten správný okamžik k transakci.
„Když má teta Ťin v pětapadesáti letech skončila ve svém kancelářském zaměstnání a šla do důchodu, přemýšlela, co dál udělat se svým životem,“ popsal čínský reportér stanice BBC. Chvíli tancovala, ale pak v televizi objevila kouzlo pořadů, jež radí seniorům, jak zbohatnout. „Začalo to v roce 2009, když Čína zaznamenala ohromný boom trhů. Sledovat to v televizi ale nestačilo. Brzy poté si teta upgradovala počítač a koupila nový software, připomínal investorský terminál Bloombergu. Najednou jsem viděl, že teta Ťin objevila zcela nový typ důchodové kariéry: obchodník s cennými papíry v pyžamu.“
A že je takových obchodníků doslova stádo, mohou podléhat stádnímu chování, jak to označují psychologové. Snadno se všichni v takové pobočce nebo doma u počítačů, když čtou o takovém či onakém vývoji (jakkoli nesvobodná čínská média jsou), vyplaší a hrr prodat nebo koupit. Do jisté míry pak mohou zhoršovat výkyvy, jakými čínské burzy nezřídka trpí.
