Německo ztrácí optimismus, méně než polovina lidí věří, že migrační krizí dobře dopadne
Zhruba polovina Němců pochybuje o tom, že se jejich země zvládne vypořádat s úkoly spojenými se současnou migrační krizí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Deutschlandtrend, který zadává veřejnoprávní televize ARD. V prvním průzkumu po skandálu, který vyvolaly sexuální útoky migrantů na ženy během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem i jiných německých městech, 44 procent dotázaných dál věří, že Německo problémy zvládne.
Počet optimistů se od posledního průzkumu na toto téma snížil. V říjnu 2015 se s názorem kancléřky Angely Merkelové, že Německo je silná země a krizi zvládne, ztotožnilo ještě 49 procent respondentů. Skeptických tehdy bylo 48 procent dotázaných.
V postoji k uprchlíkům jsou Němci i nadále rozdělení. Téměř polovině (48 procent) nahání vysoký počet přicházejících lidí strach, což je zhruba stejně jako v říjnovém průzkumu. Padesát procent dotázaných naopak obavy svých spoluobčanů z migrantů nesdílí.
Průzkum se rovněž zabýval volebními preferencemi ve stínu silvestrovských útoků. Pokud by se nyní konaly volby do německého Spolkového sněmu, zvítězily by se 37 procenty hlasů sesterské strany Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), která kandidátky staví jen v Bavorsku.
Sociální demokraté, kteří v současnosti tvoří s CDU/CSU koaliční spolkovou vládu, by získali 25 procent. Do parlamentu by se znovu dostali i Zelení s deseti a krajně levicová strana Levice s osmi procenty hlasů.
Poprvé by se do Spolkového sněmu dostala podle průzkumu pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), které ostře kritizuje vstřícnou azylovou politiku kancléřky Merkelové. Od voličů by získala hned deset procent hlasů.
Liberální strana FDP, která se ve Spolkové republice podílela desítky let na vládnutí, v posledních volbách se ale do sněmu nedostala, by hranici pěti procent potřebnou pro vstup do parlamentu nepřekročila ani tentokrát.