Věda nás může zničit, varuje Hawking. Katastrofu si lidstvo může dovolit, až osídlí vesmír
Podle Stephena Hawkinga budoucnost lidstva ohrožuje řada nebezpečí, pokud nekočíruje vědecký a technologický pokrok. Zejména zdůrazňuje možnosti jaderné války, globálního oteplování nebo geneticky upravené viry. Podle něj se díky pokroku vytvoří nové způsoby, jak zničit svět. Jeden z nejslavnějších vědců současnosti to řekl během svých přednášek pro BBC jako odpověď na otázku z publika.
Podle něj lidé budou moci přežít, pokud založí kolonie v jiných světech. „I když pravděpodobnost katastrofy v nastávajícím roce je velmi malá, v průběhu času se možnost zvyšuje a je jisté, že se to stane v příštím tisíciletí, nebo v dalších deseti tisíci letech,“ říká Hawking. „Pokud bychom se do této doby rozšířili do vesmíru, na jiné hvězdy, katastrofa by neznamenala konec lidské rasy. Ovšem samostatně fungující kolonie ve vesmíru v příštích sto letech ještě mít nebudeme, takže po tu dobu musíme být velice opatrní.“
Je ironií, že hlavní postava vědeckého pokroku sama identifikuje právě pokrok jako hlavní zdroj nových hrozeb. Už při předchozích příležitostech Hawking zdůrazňoval potenciální rizika umělé inteligence a to, že je schopna způsobit vyhynutí lidské rasy. Přesto trvá na tom, že je vše stále zvládnutelné. „Nebudeme se snažit zastavit nebo zvrátit pokrok. Musíme jen rozpoznat nebezpečí a ovládnout jej. Jsem optimista, věřím, že můžeme.“
Mladým vědcům Hawking řekl, aby si zachovali svůj smysl pro údiv k rozsáhlému vesmíru. „Z mého pohledu je skvělé být naživu a dělat výzkum v teoretické fyzice. Neexistuje nic úžasnějšího než chvíle, kdy objevíte něco, co nikdo předtím neznal,“ svěřil se Hawking. Také podotknul, že budoucí generace výzkumných pracovníků by si měly být vědomy, jak vědecký i technický pokrok mění svět, a pomáhat široké veřejnosti k pochopení.
„Je důležité, aby změny byly směrovány správně. V demokratické společnosti to znamená, že každý potřebuje základní znalosti z oblasti vědy, aby mohl v budoucnu dělat podložená rozhodnutí.“
Hawking je slavný nejen jako teoretický fyzik, který přispěl k pochopení vzniku vesmíru a k fungování času, ale i pro svou paralyzující nemoc. Amyotrofická laterální skleróza ho připravila o schopnost hýbat skoro celým tělem a kvůli ní přišel i o hlas – mluví však díky počítači. V roce 2014 vznikl film Teorie všeho, který vypráví vědcův neuvěřitelný životní příběh. Eddie Redmayne si za hlavní roli vysloužil Oscara.
