Nobelova cena míru: Vědci nominují Řeky z ostrovů za pomoc běžencům
Ačkoli se Řecko stále ještě nevyhrabalo z hospodářských těžkostí a přestože čelilo vlastně nejmohutnějšímu proudu migrantů, spousta obyvatel (nejen) ostrovů se příkladně snažila uprchlíkům pomáhat. S takovým zdůvodněním lobbují představitelé nejprestižnějších světových univerzit, aby tito Řekové dostali Nobelovu cenu míru.
“Obyčejní obyvatelé řeckých ostrovů i další dobrovolníci stáli měsíce na frontové linii evropské uprchlické krize, otevírali svá srdce i domovy, aby zachránili statisíce prchajících před válkou a terorismem. Za jejich soucit a odvahu, za lidskost, s jakou se o ohrožené lidi starali i za příklad, jaký dávají zbytku světa, my, občané z celého světa, nominujeme tyto chrabré ženy a muže na Nobelovu cenu míru,” stojí v petici, kterou on-line “podepsalo” přes tři sta tisíc lidí.
Vědci podle deníku Guardian chystají oficiální dopis, na jehož základě by měli být nominováni anonymní dobrovolníci, nebo spíše některé dobrovolnické skupiny coby symboly. Pravidla totiž umožní ocenit konkrétní jednotlivce nebo organizace. Lhůta pro nominace je první únor.
A jestli přece vyhrají? Samozřejmostí bude živá diskuze, jako ostatně snad nad každým uprchlickým tématem. A i zapřísáhlí humanisté musejí uznat, že se řečtí dobrovolníci tak úplně nevejdou do definice toho, komu se má cena udílet: osobě či organizaci, jež „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Kongresy kolem migrační krize zrovna mírově nevypadají, armády, či přinejmenším pohraniční stráže se spíše rozrostou než zmenší a bratrství mezi národy je také poněkud pochybné, když přihlédneme k tomu, jak přišedší běženci rozdělují evropskou společnost.
