Roberta „La Voy“ Finicuma zřejmě zastřelila FBI.

Roberta „La Voy“ Finicuma zřejmě zastřelila FBI. Zdroj: ČTK/AP

FBI v akci proti okupantům.
Kovbojové pořádali tiskové konference a byli činnými aktivisty.
Demonstrovalo se proti i na podporu ozbrojenců.
3 Fotogalerie

Divoký západ 21. století: FBI přemohla oregonské kovboje, co se nechtěli podvolit vládě

Petra Tomanová

Blokáda oregonské rezervace Malheur vyústila v přestřelku mezi federálními agenty a samozvanou ozbrojenou milicí, jež protestovala proti vládě. Mluvčí organizace padl a osm hlavních představitelů bylo zatčeno.

Oč vlastně v blokádě šlo? Občanská ozbrojená milice se kvůli vládním regulacím ohledně nakládání s veřejnými pozemky rozhodla obsadit federální budovu a pozemek v rezervaci Malheur. Skupina rančerů spustila fyzickou „okupaci“ parku poblíž městečka Burns 2. ledna, nicméně již od října se k ní připravovala. Záminkou byl rozsudek jednoho oregonského soudce, který zpřísnil trest za žhářství na federálních pozemcích pro tamní rančery Dwighta a Stevena  Hammondovy (otec se synem) na zhruba čtyři roky vězení.

To pobouřilo nevadského rančera Ammona Bundyho, který začal na sociálních sítích organizovat solidaritu s kolegy z Burnsu. Podařilo se mu k tématu přitáhnout pozornost a zorganizovat „okupaci“ federálního parku na protest proti vládě ve Washingtonu a jejím pravidlům.

Bojůvka s bratry Bundovými v čele si zvolila název Občané za ústavní svobodu (CCF) a dokázala do ulic dostat několik stovek sympatizantů, desítky z nich se poté zúčastnily samotné blokády. Přitom rančeři Hammondovi se od celé okupace distancují. Jejich uvěznění tak bylo spíše záminkou k prosazování jiných cílů – zejména svobody od (federální) vlády a nátlak na uvolnění pozemků pro rozkvět rančů.

Přesvědčení, že Washington překračuje své pravomoci a bezúčelně svazuje občany nejrůznějšími nařízeními (v tomto případě „zabírá“ veřejné pozemky kvůli rozšíření národního parku na úkor prosperity místních obyvatel), zastává zejména na západě Spojených států nemálo lidí.

Úterní incident se odehrál na dálnici 395, více než tři týdny po začátku blokády. Členové milice byli na cestě do města John Day na setkání s občany, když je zastavila federální hlídka a chtěla je zatknout. Podle informací policie se posádka vozu vzdala, až na mluvčího organizace Roberta „La Voy“ Finicuma a jednoho z lídrů, Ryana Bundyho. Není zatím jasné, kdo vystřelil první, Finicum však v přestřelce zemřel a Bundy utrpěl lehké střelné zranění. V tu samou dobu na jiných místech federálové sebrali i další spolčené rebely.

Podpora obyvatel Burnsu Bundovým nebyla jednoznačná. Část jich obecně sympatizovala s tím, co CCF hlásá, ale ozbrojené převzetí federální budovy přišlo většině lidí přes čáru. FBI kvůli obavám z krveprolití reagovala mírně, dokonce za to byla státními (oregonskými) orgány a občany kritizována.  Využila tedy šance zatknout hlavní představitele po několika týdnech jinde než v rezervaci. Tak jako tak budou federální úřady celou událost vyšetřovat, zejména střelbu ze strany agentů.

Ostatní okupanti každopádně zůstávají na místě, a jak se zachovají po zabití svého mluvčího a zatčení hlavních představitelů, zůstává nejasné. Zastřelený „La Voy“ Finicum nyní má auru „muže, který padl za to, čemu věřil“, a jeden z protestujících v obsazené budově již prohlásil, že kvůli jeho zabití těžko může někdo očekávat klidné a mírové vyřešení celé situace.

Blokády pozemků různými skupinami z podobných důvodů nejsou v USA zase tak neobvyklé. Od 70. let jich proběhlo šest (naposledy v roce 2014, to v Nevadě takto protestoval otec Ammona a Ryana, Cliven Bundy, proti přesunutí svého dobytka z federálních pastvin).