Bílý gay na muslimské základce: Andrew Moffat ukazuje, že to jde
Předsudky o netoleranci islámu vůči homosexuálům boří Andrew Moffat v severoanglickém Birminghamu. Z jedné školy odešel kvůli tomu, že je gay, ale nyní učí o rovných příležitostech pro všechny minority na základní škole, kde je 99 % žáků muslimského vyznání.
Od základky, kde 770 žáků má 25 různých národností, je možno očekávat, že bude propagátorem inkluze. Před dvěma lety ale škola Parkfield posunula toleranci na další úroveň, když přijala jako asistenta ředitele Andrewa Moffata. Ten odešel z předchozího zaměstnání hlavně kvůli stížnostem rodičů, když dětem prozradil, že je gay.
Ano, jde to. Nejen že Moffata podporuje ředitelka Hazel Pulleyová a správní rada školy; ani muslimští rodičové dnes nemají problém s kompatibilitou antidiskriminačního zákona se svou vírou: „Jsem raději, když se o gayích, lesbách a translidech moje děti dozvědí ve škole. Doma je učíme, že v naší kultuře homosexualita není povolena, ale že respektujeme odlišnosti lidí s nadějí, že i oni budou respektovat hranice našeho náboženství.“
Moffatova výuka se opírá o Zákon o rovnosti z roku 2010 a svou vlastní edukativní knížečku Žádní outsidři v našich školách. Ale cituje třeba i známou „bajku“, kterak dva tučňáčí samci – Roy a Silo – chtěli mít rodinu, ale nedařilo se jim. Spletli si dokonce kámen s vejcem a celé dny na něm seděli. Ošetřovateli zoo se jich zželelo a dal jim pravé vejce, z něhož se k jejich veliké radosti vylíhl malý tučňák. Děti se na příběhu učí nejen toleranci k odlišnosti ve stylu „nikdo není černá ovce, všichni jsou si rovni bez ohledu na náboženství nebo barvu nebo sexualitu“.
A jak to vidí jeho žáci? Nemají zcela jasno, ale alespoň si uvědomují důležitost respektovat protichůdné názory: „Věřím, že černí a bílí lidé jsou si rovni, ale tou homosexualitou si nejsem tak jistý. Ve škole se učíme, že nezáleží na tom, zda je někdo gay, nebo lesba, ale v mešitě nám říkají, že bychom jimi být neměli.“ I sílu paradoxu, že lze mít dvě stejně silné identity: „Moji rodiče myslí, že je výuka dobrá, a respektují ji, ale že si zároveň musíme uchovat naši muslimskou víru.“
