Prezident Rúhání

Prezident Rúhání Zdroj: Prezidentský úřad Íránu

Ájatolláh Chameneí už možná dlouho nevydrží.
Volební účast byla zřejmě vysoká.
Rúháního vláda potřebuje podporu parlamentu.
Do Evropy přivezl prezident Rúhání velkou podnikatelskou delegaci.
Rúhání a François Hollande.
7 Fotogalerie

Drama perských voleb: Prezident Rúhání doufá, že ho zachrání zrušené sankce

Martin Valeš

Jen kousek před hodinou dvanáctou dotáhl Hasan Rúhání a jeho tým dohodu o jaderném programu, díky níž v lednu skončila většina sankcí na Írán. Ekonomika se mohla začít zvedat, byť dost pomalu. Změnilo se dost na to, aby mu začali věřit nerozhodnutí voliči?

Íránská politika je dnes rozdrobenější, než bývala. Pořád tu jsou dva nesmiřitelné tábory – konzervativců, kteří stojí za vůdcem ájatolláhem Chameneím, a umírněných/reformistů, kteří se srocují za Rúháním. Mezi nimi ale přibylo politiků méně vyhraněných, pragmatiků či těch, pro něž jsou konkrétní kauzy z jejich obvodů důležitější než ideové směřování režimu a světová politika. Na těchto jednotlivcích zřejmě bude záviset podoba příštího íránského parlamentu a možná i osoba dalšího nejvyššího vůdce. O podporu snad každého z nich budou bojovat oba tábory.

Volilo se od osmi od rána do šesti do večera (a proti Česku je Írán o dvě a půl hodiny napřed), i když mnohde ještě uzávěrku prodloužili. Ostatně účast vypadala vysoká, což podle Guardianu nahrává reformistům. Sčítání ovšem potrvá ještě dny, kromě toho parlamentní volby jsou dvoukolové. Pokud některý kandidát nezíská 25 procent hlasů ve svém okrsku nyní, následuje tam další kolo v dubnu.

Díky těmto volebním počtům se trochu nezvykle stala předmětem kampaně BBC. Její zpravodaj totiž analyzoval, že stačí ani ne polovina voličů, kteří v prezidentských volbách hlasovali pro Rúháního, aby byli odstaveni tři prominentní konzervativní tvrďáci z Teheránu. V konzervativním táboře se poté zvedla kampaň ve stylu „ne kandidátům, jimž fandí BBC a Anglie“.

A i když Rada dohlížitelů vyloučila z voleb skoro polovinu kandidátů a z reformistického či umírněného tábora jich zůstaly asi dvě stovky (na 290 křesel), většinou se dohodli na vzájemné podpoře. Jejich hlavním tématem je rozvoj ekonomiky, již srazily na kolena mezinárodní sankce. A cílí zejména na mladé, kterých je v zemi spousta – a jichž spousta nemá práci. Avšak mají přístup na internet a chytré telefony, takže vědí, co se kde děje.

Naopak konzervativci se snaží bránit západním vlivům. „Kdo má rád Írán a jeho důstojnost, velikost a slávu, by měl volit. Írán má nepřátele,“ prohlásil nejvyšší vůdce Chameneí u urny. Jeho lidé ale zřejmě mají z voleb obavy. „V minulých letech, když se volby blížily, byla vláda mírnější. Nezatýkali lidi za jejich zjev, chtěli, aby byli šťastnější a chodili volit. Ale tentokrát to tak není,“ řekl pro BBC novinář Amír. A dodává, jak ho kontrolovala mravnostní policie a jeho manželce vytýkala, že jí zpod šátku kouká moc vlasů.

Prezident Rúhání bude pro své reformy potřebovat co největší podporu parlamentu. Poslanci se nesdružují do stran, a tábory jsou tedy celkem vágně rozdělené, ale čím více konzervativců si Íránci zvolí, tím hůře se budou reformy prosazovat. Ovšem ani sebevětším úspěchem v parlamentních volbách nebudou mít reformisté vyhráno. Ještě nad prezidentem stojí nejvyšší duchovní vůdce, kterým je konzervativec Alí Chameneí. Například jadernou dohodu sice odsouhlasil, ale torpédoval ji ze všech stran. Není jisté, jak dlouho ještě nemocný a stárnoucí ájatolláh vydrží – a o jeho nástupci rozhodne Shromáždění znalců, do něhož se dnes rovněž volí.