Gorbačov se obává války v Evropě. Proto by podpořil Asada
V boji proti teroru se měří dvojím metrem, nelze podporovat nikoho, kdo bojuje proti jakékoliv vládě, argumentuje poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. A obává se třetí světové války.
Zítra oslaví 85. narozeniny, ale do starého železa se ještě nechystá. Vydává knihu pamětí, ovšem obrací se spíše k přítomnosti a budoucnosti. V pondělí večer ji prezentoval novinářům, spíše mluvil o konfliktech v Sýrii či o rodící se nové studené válce mezi Západem a Ruskem.
„Myslím, že nyní prožíváme takové nebezpečné období. Záležitost může skončit přinejmenším studenou válkou. Už probíhá,“ řekl v rozhovoru s REN TV. „A ten, kdo si myslí, že vyhraje, se mýlí. Ani my se nepoddáme, ani oni se nepoddají. Je třeba jedno — zabývat se světovou politikou, konstruktivní politikou. A směřovat k míru.“
„V boji s terorismem je třeba odmítnout dvojí standardy a postavit ho na pevný mezinárodněprávní základ. Proto jsem navrhl začít s přípravou protiteroristického paktu nebo úmluvy pod záštitou OSN,“ argumentuje v článku s titulkem Jsem si jist, že není vše ztraceno (zvažoval prý i údernější Válka nebo mír).
„Musí zahrnovat nejen konkrétní závazky o vzájemné součinnosti států, výměně informací, preventivních opatřeních atd., ale i důležitá mezinárodněprávní usnesení. Především zákaz dodávek zbraní nezákonným skupinám, ať je to kdekoliv. A za druhé odmítnutí podpory — nejen materiální, ale i morální, propagandistické — jakýchkoli sil a hnutí, jejichž cílem je ozbrojený boj proti jakémukoli státu nebo vládě.“
Jakkoli je Gorbačov obvykle kritický k Vladimiru Putinovi, v otázce Sýrie se s ním evidentně shodne. Kritika Putinova režimu a prosazování demokracie neznamená, že by Gorbačov byl takový ten nekriticky prozápadní liberál a pravdoláskař. Demokrat a vlastně už disident, to ano, ale důležité je si uvědomit, že Gorbačov je v první řadě proruský. Západní demokracie může dávat za příklad, ale ne tak úplně za vzor. V mnohém je kritický i k nim, v mnohém se se západními politiky neshodne. Podobně spoustu lidí naštval, když hájil připojení, tedy samozřejmě návrat Krymu k Rusku.
Proto připomíná Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (1975 v Helsinkách), z níž se vyvinula stálá organizace – OBSE (1990 v Paříži). Mezi její principy patří svrchovanost států, nutnost komunikace, ale také podpora lidských práv a demokracie. V současnosti je o OBSE slyšet hlavně při pozorování voleb, potažmo při vyšetřování letadla sestřeleného nad Ukrajinou; v obojím organizace moc dobře nefunguje.
Gorbačov tak volá po novém panevropském summitu v původním duchu, po nové bezpečnostní architektuře pro Evropu, a nejen pro ni. „Je třeba se dohodnout na mechanismech pro předcházení konfliktům, na povinných konzultačních mechanismech.“ A s tím souvisí současná izolace Ruska, jež bezpečnosti neprospívá. Můžou za ni jak západní vlády, tak Vladimir Putin a jeho potlačování demokracie.
