Tenhle chlápek vám teď rok létal nad hlavou (a fotil si tam selfíčka)
A nebyl to George Clooney. Byl to astronaut NASA Scott Kelly a poslední rok strávil ve vesmíru; nikoliv ale - na rozdíl od běžných smrtelníků - na kosmické lodi Zeměkoule, ale na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Což už si zaslouží dokumentární seriál pod patronátem magazínu Time.
Byli jste tam s ním? Na nízké oběžné dráze Země? Během těch 340 dní, které americký astronaut strávil (se svým ruským kolegou a kamarádem Michailem Kornijenkem) ve výšce kolem 400 kilometrů nad střechou vašeho domu, nebylo zase tak obtížné radosti a strasti tohoto plešatého vesmířana sledovat. Kelly sdílel momentky svých všedních dní přes Instagram, tweetoval ty nejhezčí #zapadyslunce a zúčastnil se i proslulých otázek a odpovědí na sociální síti Reddit.
Pod hlavičkou amerického magazínu Time vznikl, resp. pořád ještě vzniká dokumentární film o Kellyho poletování A Year in Space, jehož osm epizod (z plánovaných jedenácti) je k vidění TADY na stránkách magazínu, případně tady na jeho kanále na Youtube.
Selfie!|Jednotlivé epizody netrvají déle než čtvrt hodiny (americká televizní stanice PBS z nich na termín Kellyho přistání sestřihla stejnojmenný hodinový dokument). Na odkazovaných stránkách seriálu ale můžete kromě dostupných epizod sledovat i ty následující, které budou ve vyprávění Scottova příběhu pokračovat (a z nichž pak PBS svaří druhou část dokumentu někdy v roce 2017).
... případně první Kellyho výšlap do volného vesmíru ve skafandru v hodnotě nějakých dvaceti milionů dolarů, komentovaný přátelskou radou prvního vesmírného freeridera Alexeje Leonova (který si do volného vesmírného prostoru vyšlápl při misi Voschod 2 v roce 1965).
Značné množství času je tady věnováno tomu, jak jeho plánovanou roční absenci prožívají jeho dvě dcerky (Kelly není žádný bezdětný jura, ale rozvedený dvaapadesátník), jeho přítelkyně (z NASA) i jeho bratr, identické dvojče Mark, který už má své čtyři návštěvy kosmu za sebou a teď v rámci programu „Year Long Mission“ slouží jako určitý genetický porovnávač toho, co se Scottem jeho roční pobyt nad oblaky udělal (kromě toho, že se naučil hrát ping-pong s vodními koulemi).
Jasně, že je to trochu patetické.
Ale když člověk tráví poslední chvíle se svými nejbližšími přes skleněnou bariéru v karanténě (navíc v prostředí Hvězdného městečka, které v dokumentu působí přesně tak bizarně, jak si ho člověk představoval v době, kdy Rusové s Američany o vesmír ještě zápasili a Scott Kelly trénoval ve stíhačce F-14 Tomcat sestřelování ruských bombardérů), když se chystá na to, že ho nacpou do rakety a vystřelí do vesmíru (nikoliv z Mysu Canaveral na Floridě, ale ze starého dobrého Bajkonuru v Kazachstánu), když si musí lepit brýle k hlavě, aby mu neuletěly až někam k trojhvězdě Alpha Centauri... tak je trochu toho patosu na místě.
Je tu vidět i pár věcí, které takhle k vidění asi ještě nebyly – například úvodní spojení dvou vesmírných plavidel, bez něhož by se žádné nalodění astronautů do Mezinárodní vesmírné stanice nekonalo (Matthew McConaughey to v Interstellaru zmáknul za pár vteřin; ve skutečnosti to trvá šest hodin až dva dny).
A nervák je koneckonců sledovat i to, jak se pozemšťané pokoušejí vypravit k ISS potřebné zásoby - a zásobovací rakety jim jedna po druhé vybuchují jak vesmírné petardy hned po startu.
Dokument A Year in Space režíroval Saul Schwarz, což je oceňovaný fotograf pracující pro magazíny Time a National Geographic, který si před pár lety vysloužil dokumentaristické ostruhy snímkem o brutálním bojišti mexické drogové války Narco Cultura. Těžko mu lézt do hlavy, ale když teď od drogových masakrů v Ciudad Juárez dorazil až na orbitu, muselo to být povznášející.