Putin se snaží cíleně destabilizovat Západ, mimo jiné i skrze Českou republiku
Infiltrace do politických stran států střední Evropy, neutuchající protiněmecké a protizápadní kampaně, snaha o vzbuzování neklidu a nenávisti k Západu. To vše je součástí Putinovy strategie, jejíž pomocí se snaží destabilizovat evropské společenství. Vyplývá to ze zprávy německých, amerických i britských tajných služeb.
Ředitel amerického Národního bezpečnostního úřadu James Clapper byl vládou vyzvnán, aby úřad zjistil, jakým způsobem figuruje Rusko ve státech střední Evropy. Výsledek možná není až tak překvapivý, protože ruská strategie “infiltrace” do dalších států má dlouhou historii. Tím spíše je však zjištění zpravodajců alarmující.
Alarmující je i kvůli roli, kterou v celé věci hraje Česká republika. Podle závěrů amerických zpravodajců, které citoval deník Telegraph, mají ruští “trojští koni” jako své předpolí ve střední Evropě především Maďarsko, Českou republiku a Rakousko. Z těchto základen se systematicky snaží narušit jednotu dalších států Evropské unie. Infiltrace se má týkat především aktivit některých členů v politických stranách daných zemí. Zpráva však není konkrétní, podle Telegraphu se však dá z politických aktivit určitých politických subjektů dovodit, které to asi jsou. Tři zmíněné země pak jako nejvhodnější místo pro výchozí bod dál do Evropy určily samy ruské zpravodajské služby.
Maďarský premiér Viktor Orbán je dlouhodobě označován za “Putinova poslíčka”, ruského “trojského koně”, a podobně. Co se týče ruských aktivit však zřejmě povede strana Jobbik, nikoliv Orbánův Fidesz. Podobně tomu je ve francouzské Front National či řeckém Zlatém Úsvitu. Strany mají společné jedno - silnou podporu ve státem řízených ruských médiích, a také ruskou finanční podporu (což nejsilněji platí u francouzské FN). Strany jsou pak v politickém spektru umístěny na kraji pravice, což platí u všech zmíněných ve zhruba stejné míře.
Podle zpravodajců má také svůj význam fakt, kolik času ruská státní televize věnuje jednotlivým státníkům ze zemí, s nimiž má jinak dlouhodobě chladné vztahy. Takovým příkladem může být třeba Velká Británie - Telegraph uvádí, že zhruba od otrávení Alexandra Litviněnka v Londýně (který měl ve Velké Británii azyl) jsou rusko-britské vztahy velmi chladné, čemuž také odpovídá způsob referování o Velké Británii ve státních médiích. Výjimku z tohoto pravidla však představuje britský předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn (který vybočuje i z pravicové orientace prorusky orientovaných stran), který má v ruských médiích pravidelně značný a nekritický prostor pro své politické projevy.
O České republice se zpravodajci zmiňují pouze o jakémsi předpolí, o konkrétních politických stranách či osobách se zprávy nezmiňují. Je ale důležité na tomto místě podotknout, že v rámci České republiky figuruje spoustu politických i nepolitických subjektů, které jsou proruské bez jakýchkoli vnějších vlivů. Mezi známé Putinovy přátele z českých politických kruhů patří například bývalý český prezident Václav Klaus.
