Nizozemci jdou k referendu o dohodě s Ukrajinou, bruselští byrokraté se třesou strachy
Nizozemci podnikli nepřehlédnutelnou sérii kroků vyjadřující jejich stále více negativní postoj k Evropské unii. Vliv na tom má migrační krize. Obyvatelé donutili vládu vypsat na 6. dubna referendum o asociační dohodě EU s Ukrajinou a průzkumy ukazují, že Nizozemci zřejmě smlouvu odmítnou. Výsledky referenda jsou sice pro kabinet nezávazné, ale vláda může být kvůli tomu v politických kleštích.
Pozoruhodné je, že prvotní impuls k vypsání referenda dal loni v září populární web GeenStijl, který je mimořádně kritický k EU, přijímání uprchlíků a libuje si v politické nekorektnosti. Pak se přidal think tank Forumvoor Democratie a sdružení Burgercomite EU. Za pouhých šest týdnů se jim podařilo nasbírat 428 tisíc ověřených podpisů, takže vláda musela referendum vypsat. Podle zákona je k tomu potřeba 300 tisíc právoplatných podpisů občanů.
Pro vládu nebude výsledek referenda závazný, ale pokud účast překročí 30 procent, prý k němu bude přihlížet. To by pak ovšem byl velký problém pro celou Evropskou unii, protože parlamenty všech členských zemí, i ten nizozemský, už dohodu s Ukrajinou schválily.
Ukrajina tvrdí, že odpůrce smlouvy platí ruský Kreml, což ale mnoho Nizozemců velmi popuzuje a odmítají to. Jsou totiž jak k Ukrajině, tak k Rusku, mimořádně podezřívaví. Pochybují především o regulérním vyšetření havárie malajsijského letadla, které bylo sestřeleno raketou v červenci 2014 nad východní Ukrajinou, jejíž část ovládají proruští separatisté. Z 298 obětí bylo 193 právě Holanďanů.
Podporovatelé referenda také varují vládu, že to vlastně není hlasování o Ukrajině, ale o budoucím vystoupení země z Evropské unie.
Pokud vláda nebude brát na možné odmítnutí smlouvy s Ukrajinou žádný zřetel, sama se tím oslabí. Podle průzkumů vede v současných volebních preferencích stana PVV antiislámského buřiče Geerta Wilderse, jejíž podpora dosahuje až 25 procent. Wildersova strana také navrhuje opuštění EU.
Nizozemci velmi jasně (65 procenty) odmítli v referendu v roce 2005 takzvanou Ústavu EU. Tu pak nahradila Lisabonská smlouva, o které už raději nizozemská vláda referendum nevyhlásila. Dnes by to už ale nešlo, protože pokud někdo sežene 300 tisíc a více podpisů, tak se lidové hlasování musí konat. I když může být pro kabinet nezávazné, jako je to v případě asociační dohody s Ukrajinou.
