Mezi Arménií a Ázerbájdžánem propukly boje o sporný Karabach. Putin vyzval ke klidu zbraní
Arménie a Ázerbájdžán se dnes vzájemně obvinily z mohutného ostřelování u Náhorního Karabachu, převážně Armény osídlené oblasti, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu. Karabašské úřady tvrdí, že ázerbájdžánská armáda v noci na dnešek za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva podnikla největší útok od uzavření příměří v roce 1994. Specializovaný ruský server Kavkazskij uzel nicméně situaci charakterizoval jako sérii lokálních potyček. Přestřelky podle obou stran dosud pokračují. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k okamžitému klidu zbraní.
Putin vyjádřil hluboké znepokojení nad zprávami, že boje u Náhorního Karabachu opět vzplály. "Prezident vyzývá znepřátelené strany k okamžitému ukončení palby a ke zdrženlivosti, aby se zabránilo dalším obětem na životech," zdůraznil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Obě strany tvrdí, že nepříteli způsobily vážné ztráty, vlastní oběti dosud neupřesnily. Arménská armáda prý sestřelila ázerbájdžánský vrtulník, Ázerbájdžán to ale popřel. Podle karabašských úřadů při ostřelování zahynul dvanáctiletý chlapec a další dvě děti byly zraněny.
"Ázerbájdžán podnikl otevřený útok, po celé délce hranic s Náhorním Karabachem se vedou boje," uvedl mluvčí arménského ministerstva Arcrun Ovannisjan. "Na obou stranách jsou padlí (...) V tuto chvíli je iniciativa v našich rukou," dodal podle Interfaxu. Později doplnil, že Arméni přešli místy do protiútoku.
Baku tvrdí, že ázerbájdžánské síly pouze odpověděly na mohutné ostřelování z druhé strany. Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany armáda přesnými zásahy zničila velké množství živé síly, bojové techniky a infrastruktury nepřítele. Na frontě se však nadále bojuje.
Arménie a Ázerbájdžán již desítky let vedou spor o Náhorní Karabach. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let minulého století, která si vyžádala asi 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Jednání až dosud k vyřešení sporu nevedla. Baku hrozí, že spornou oblast dobude zpět silou, nepovede-li diplomacie k výsledku, Arménie odpovídá, že se vojensky postaví proti každému takovému pokusu. Navzdory příměří na hranicích čas od času propukají přestřelky s oběťmi na životech. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.
Rusko má v Arménii vojenskou základnu a Jerevan kvůli spojenectví s Ruskem odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a vstoupil do hospodářského společenství vedeného Moskvou.
