Německá analýza: Praha usíná na vavřínech a chybí jí vize do budoucna. Vsaďte na moderní technologie
Taková je Praha pohledem většiny laické veřejnosti i odborníků. Prostě město s velkým potenciálem. Nicméně podle závěrů analýzy Morgenstadt: City Lab, kterou pro Prahu vytvořili experti z německého vědecko-výzkumného Fraunhoferova institutu, je to jen jedna stránka věci – ta lepší. Protikladem k ní je skutečnost, že zde chybí jasná vize toho, jakým způsobem by se město mělo rozvíjet dál. Jinými slovy: současná situace trochu zavání usínáním na vavřínech.
„Praha má mladé a vzdělané obyvatele, je ekonomicky silná a netrpí žádnými vážnějšími sociálními problémy. Zároveň ale necítí žádný vnější tlak, aby byla proaktivní a hledala vizi,“ konstatuje Alanus von Radecki z Fraunhoferova institutu. V objevování inovativních řešení městských problémů by podle analýzy zveřejněné Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) mohla výrazně pomoci spolupráce s univerzitami a soukromým sektorem. Užitečné by bylo i vytvoření webového rozhraní, kde by kdokoli našel otevřená data o městě a jeho organizacích. Tím by se zabránilo případnému dublování některých aktivit.
Němečtí odborníci také konkrétně doporučují lepší využívání moderních technologií. Právě díky nim by se mohlo oživit historické centrum. To se sice na první pohled zdá jako zcela zbytečné – střed města se téměř celoročně hemží turisty. Problém je, že jsou koncentrováni jen na ta nejzprofanovanější místa, v zásadě na trasu Královské cesty. Chytré aplikace by však návštěvníky mohly navigovat do jiných, neméně zajímavých, i když méně známých pražských lokalit.
Ale nejde jen o turistiku. Po městě by se také mohly rozmístit takzvané chytré popelnice, jež odpadky samy lisují, nebo instalovat inteligentní osvětlení. Ze všech těchto opatření by pak těžili i místní, pro něž by se město stalo také daleko přívětivějším místem.
Je určitým paradoxem, že Praha zaostává v oblasti chytré dopravy. Na jednu stranu má totiž (v analýze dokonce explicitně zmiňovaný) velmi dobrý systém hromadné dopravy. Přesto se v globálu nedaří snížit objem individuální automobilové dopravy. V centru sice od roku 2000 o 18 % poklesla, naopak na okrajích o 53 % vzrostla. Řešení? Podle německých expertů například lepší kooperace mezi Prahou a Středočeským krajem. Společně by mohly vytvořit tzv. multimodální dopravní uzel podporující udržitelné způsoby dopravy, jako je veřejná doprava nebo sdílení aut a kol.
Právě ve sdílení kol nejenom Praha, ale česká města obecně výrazně zaostávají, a to třeba i ve srovnání se sousedním Polskem. První projekt sdílení kol spustila v roce 2005 v Karlíně společnost Homeport, ale kolik lidí ho využívá nebo o něm jen slyšelo?
Zakladatel Homeportu Charles Butler, který provozuje bikesharingové systémy v 18 městech po celém světě (mj. třeba i v Saúdské Arábii) s 10 177 koly a 978 stanicemi, ale vidí budoucnost nadějně: „U Prahy jsme optimističtí, i vzhledem k dopravní situaci v centru bude bikesharing velkým přínosem. Věříme, že Praha po zavedení bikesharingu bude více omezovat automobilovou dopravu v centru tak, jak to známe z jiných měst,“ říká v rozhovoru pro ČTK. Pořád však jde o soukromou firmu, Praha nenásleduje metropole jako Paříž či Londýn, jež aktivně a ve velkém půjčování kol zavedly.
Experti z Fraunhoferova institutu zkoumali Prahu asi půl roku a byli v úzké spolupráci s IPR. Právě ten připravuje Strategický plán Prahy, který s výsledky německé analýzy koresponduje. „V Praze trpíme takzvaným žabím syndromem. Když dáte žábu do vařící vody, ihned vyskočí ven, když ji ale dáte do studené vody, kterou postupně zahříváte, žába se uvaří. Hlavní město je na tom podobně,“ uvedl ředitel Institutu Petr Hlaváček. „Nemáme žádné akutní problémy, a proto necítíme potřebu na sobě zásadně pracovat. Byla by však škoda, aby Praze oproti jiným evropským městům ujel vlak,“ dodává.
Úkolem IPR teď bude pro nové vize získat politiky, kteří by prosadili jejich uvedení do praxe.
ReKola: Kola do ulic, kola pro všechny. Kampaň na Hithit.cz z roku 2013:
