Turečtina se má stát úředním jazykem EU. Ale Erdoğan v tom prsty nemá
Výměnou za přebírání migrantů chce Ankara po Evropské unii miliardy eur, zrušení vízové povinnosti i obnovení přístupových rozhovorů, ale zavedení pětadvacátého oficiálního jazyka EU s tím nijak nesouvisí. Nebo ano?
Přidání turečtiny k sadě oficiálních jazyků osmadvacítky navrhl kyperský prezident Nikos Anastasiadis v únoru. Nejde o Turecko samotné, nýbrž o severní část ostrova – kterou tak úplně Nikósie nemá pod kontrolou, ale vlastně do EU taky patří.
„S výhledem na možné urovnání kyperského problému nadešel čas na spuštění příprav, aby Unie začala turečtinu používat jako oficiální jazyk EU, jakmile dojde ke snovusjednocení,“ napsal prezident v dopise nizozemskému předsednictví. A připomněl, že s turečtinou chtěl Kypr počítat už v roce 2002, kdy se teprve chystalo k jeho vstupu do EU. Tehdy ale Brusel nápad odmítl, že to není ani praktické, ani na pořadu dne; jen by se s tím pojily zbytečné náklady.
Nyní už se Unie tváří vstřícněji, nebo alespoň Evropský parlament. Ten aktuálně hodnotil proces přistupování Turecka a v tom kontextu se zpráva kladně vyjádřila i ke kyperskému návrhu, který až tak s potenciálním rozšiřováním EU nesouvisí. Tedy samozřejmě kromě toho, že do kyperské otázky je Turecko silně zapleteno.
Evropští poslanci vyjádřili podporu pro vznik „federace s politickou rovností mezi dvěma společenstvími a s rovnými příležitostmi pro všechny její občany“. A rovněž by uvítali, kdyby turecká část přijala evropskou legislativu.
Pro zprávu hlasovala velká většina europoslanců, ale měla i nemálo oponentů (375 ku 133, 87 se zdrželo). K těm patří i Michaela Šojdrová z KDU/ČSL, respektive Evropské lidové strany. „Zpráva jednoznačně předjímá vstup Turecka do EU a obsahuje kontroverzní odstavec o tom, že by se turečtina již nyní měla stát oficiálním jazykem EU, byť v kontextu sjednocení Kypru. Vyjednávání s Tureckem musí probíhat tak, aby bylo jasné, že na jejich konci nemusí být členství, ale raději privilegované partnerství," uvádí na svém webu. "A zmínka o turečtině coby oficiálním jazyku Kypru a EU nemá v této zprávě jednoznačně co dělat. Tato vsuvka učinila z textu spíše technické povahy velké politikum.“
Oficiálními jazyky EU jsou prakticky všechny úřední jazyky členských zemí. Výjimkou je lucemburština, která je spolu s francouzštinou a němčinou oficiální řečí Lucemburska, ale úřady tam spíše používají francouzštinu. A také vlastně turečtina, která je úředním jazykem Kypru, až na to, že turecká část do EU de facto nepatří. Status oficiálního jazyka EU znamená, že do něj musí být přeložena veškerá legislativa i další závazné dokumenty a také tlumočena jednání institucí. Většina úřední komunikace Bruselu však probíhá v angličtině, francouzštině, potažmo němčině. O přidání dalšího jazyka se bude hlasovat na Radě EU, a to jednomyslně.
Ostrovní anomálie
Kypr získal nezávislost na Británii roku 1960, otázka turecké menšiny (ani ne pětina obyvatel) se ale uspokojivě v nové ústavě nevyřešila. Po sporech a násilnostech se země de facto rozdělila už roku 1964. Deset let nato Řecko vyvolalo puč, na což Turecko zareagovalo vojenskou invazí. Vojáci tam zůstali dodnes, roku 1983 byla vyhlášena Severokyperská turecká republika.
Roku 2004, v souvislosti s rozšiřováním EU, se generální tajemník Kofi Annan OSN pokusil o sjednocení Kypru. Jenže kyperští Řekové se v referendu vyslovili proti – Annanův plán prý příliš stranil Turkům.
Další úsilí o dohodu probíhá v posledních letech. Snaha o zavedení turečtiny do EU je jedním z gest. Dohoda už byla v únoru 2014 na světě, ale zůstala na papíře; přidaly se totiž spory o nově objevená ložiska zemního plynu.
