Vše, co jste chtěli vědět o transplantaci penisu, ale báli jste se na to jen pomyslet
V nemocnici v americkém Massachusetts provedli první úspěšnou transplantaci penisu, čímž je vývoj lidské civilizace v podstatě završen a teď už nám stačí jen vymyslet, jak žít věčně.
„Dnes začínám novou kapitolu naplněnou osobní nadějí pro všechny ostatní, kdo utrpěli poranění genitálií, zejména pro naše muže ve službě, kteří nasadili své životy a ve výsledku utrpěli vážnou ztrátu,“ píše v oficiálním prohlášení čtyřiašedesátiletý Thomas Manning, kterého připravila o penis rakovina a on nyní získal nový penis od zesnulého dárce. „Tento úspěch s vámi všemi sdílím proto, že doufám, že s tímto typem transplantace můžeme vstoupit do zářné budoucnosti.“
Rakovinu penisu u Manninga doktoři objevili čirou náhodou ve chvíli, kdy k nim přišel jako bankovní kurýr s blíže nespecifikovaným pracovním úrazem. Podle stránek České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně jde o relativně vzácný zhoubný nádor, ovšem jeho výskyt v poslední době stoupá. Je to „kožní, dlaždicobuněčný rakovinový nádor“, jehož výskyt v ČR je stejně tak výjimečný, jako je v Asii, v Africe nebo v Jižní Americe častý. Manningovi provedli částečnou penektomii (odstranění penisu), což se pro něj coby svobodného šedesátníka ukázalo jako devastující.
Do této chvíle byly podle reportáže New York Times na světě provedeny pouze dvě takové operace: jedna neúspěšná v Číně v roce 2006 a jedna úspěšná v Jižní Africe v roce 2014. Zapomínat by se ale nemělo ani na síň slávy případů opětovného přišití penisu, o který byl jeho vlastník za různých okolností připraven; na jejím trůně dodnes sedí legendární John Wayne Bobbitt – americký mariňák ve výslužbě, jemuž před více než dvaceti lety uřízla přirození jeho manželka Lorena kuchyňským nožem a hodila ho do blízkého parčíku, ale penis byl nalezen a Bobbit si ho nechal znovu přišít. Načež se stal pornohercem: vzpomeňme na film v režii slovutného Rona Jeremyho s bravurním názvem John Wayne Bobbit Uncut, jehož marketingové genialitě se vyrovná asi jen „uniklé“ porno Paris Hiltonové s názvem A Night in Paris. Od útoku a operace obšťastnil sedmdesát žen. Mimochodem, Bobbit si zkrácení svého těla o mužství plně zasloužil – byl to domácí násilník a nakonec se za to dostal do vězení (zatímco Lorena byla zproštěna obžaloby s tím, že coby oběť domácího násilí jednala v dočasném pominutí smyslů). Podle bulváru seká latinu teprve od doby, kdy kromě svého penisu nalezl i Boha.
A zapomínat by se nemělo ani na rapera Andreho Johnsona z hip-hopové kapely Northstar, který si před dvěma lety pod vlivem drogy PCP (čili fencyklidin, nebo také „andělský prach“, což je droga, na které dělají lidé naprosto neuvěřitelné věci) uřízl penis a vyskočil z okna. I on se poté, co mu přirození nějakým způsobem vrátili do víceméně původního stavu, rozhodl stát se pornohercem.
Až to vypadá, že nejlepší způsob, jak vtrhnout do pornobyzysu, je nechat se připravit o svou pětadvaceticentimetrovou chloubu. Mimochodem, zrovna před pár dny zmiňoval Oliver Burkeman v deníku The Guardian zase proslulý syndrom „koro“, který v roce 1967 přinutil stovky mužů v Singapuru naklusat na lékařské pohotovosti s tím, že se jim jejich penisy kolektivně zmenšují a zalézají jim do těla (každý z nich si svůj penis dokonce svíral v prstech, protože kdyby ho pustil, tak mu penis vklouzne do břišní dutiny). A v článku Burkeman zmiňuje i případy z Nigérie a Beninu, kdy bylo mnoho lidí pozabíjeno v pomstě za to, že na své nepřátele seslali kouzlo na zmenšení genitálií. Zkrátka a dobře – transplantace penisu může také zabrat jen odtud potud.
Operace, která teď proběhla v Massachusetts (pod vedením doktorů C. L. Cetrula a Dickena Ko) (ano, operaci penisu měl pod palcem muž, který se jmenuje Dicken Ko), má nicméně jiné mediální konotace. Nehovoří se o ní jako o naději pro zfetované rapery, ale jako o naději pro válečné veterány; v letech 2001–2013 utrpělo závažné zranění v oblasti genitálií 1367 mužů v armádě, nasazených v Iráku nebo v Afghánistánu. Náklady na takovou operaci se pohybují mezi padesáti a pětasedmdesáti tisíci dolary, podle serveru magazínu Time vyžaduje sedm chirurgů a dalších asi čtyřicet lidí včetně anesteziologů a dalších profesí. Během procedury jsou připojovány tepny, žíly, kůže, nervy i močová trubice. Močení by měl být penisem znovuobdařený pan Manning schopen v rámci týdnů, kýžené sexuální funkce pak v rámci měsíců (a že je naděje namístě, dokládá i případ zmíněné transplantace v Jižní Africe, jejíž protagonista se pak podle dostupných informací stal otcem).
Otázka, která se zatím nad úspěšnou procedurou (u níž nicméně stále platí osmnáctiprocentní pravděpodobnost, že tělo nový orgán během jednoho roku odmítne) zatím jen vznáší, zní, zda by mohli (mohly?) z této procedury v budoucnu profitovat i transsexuálové. Vzhledem k tomu, jak divoký boj nyní někteří jejich samozvaní zástupci (jmenovitě Caitlyn Jenner, kdysi olympionik, dnes žena z mediálně proslulého rodu Kardashianů) vedou za právo na močení na toaletách určených nositelům pohlaví, s nímž se nenarodili, ale které si nárokují, to nebude dlouho trvat. Na další transplantaci zatím v massachusettské nemocnici už několik měsíců čeká válečný veterán z Afghánistánu.
Mimochodem, věděli jste, že existuje falofobie? Je to chorobný strach z penisů. Dobrou noc.
