KSČ, odbory i Zemanova přechodná vláda. Co má za sebou Jiří Rusnok
Šéf vlády bez důvěry poslanců, kandidát KSČ, činitel odborů i soukromého penzijního fondu. To vše byl Jiří Rusnok, který od července povede Českou národní banku
Narozen: 16. října 1960, Ostrava-Vítkovice
Vzdělání: absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (1984)
Dosavadní funkce: člen Bankovní rady ČNB (od 1. března 2014); na starost dostal sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele; je zastáncem evropské integrace a přijetí eura
Kariéra: v 80. letech začínal ve Státní plánovací komisi a na federálním ministerstvu pro strategické plánování, poté přešel na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; v letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů; v exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (srpen 1998 až duben 2001), poté byl ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003); od června 2002 do dubna 2003 byl poslancem; po pětiletém působení ve vládních funkcích začal v roce 2003 pracovat pro penzijní fond ING (předseda představenstva); od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR; v roce 2009 a po jejím obnovení v létě 2010 byl do roku 2013 členem Národní ekonomické rady vlády; v roce 2013 se stal poradcem prezidenta Zemana; byl předsedou vlády, jmenované prezidentem Zemanem, která nedostala důvěru sněmovny (červen 2013 až leden 2014)
Členství v politických stranách: do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ, v letech 1998 až 2010 byl členem ČSSD, nyní nestraník
Rodina: rozvedený, má tři děti
O možnosti, že by se Rusnok stal novým šéfem ČNB, hovořil Zeman již loni v březnu pro server iDnes.cz. Oslovení ekonomové tehdy doplnili, že je důležité, aby Rusnok pochopil a podpořil devizové intervence. Ty přitom Zeman trvale kritizuje. Podle Hospodářských novin z letošního dubna chce přitom Rusnok v intervencích ČNB pokračovat. Deníku řekl, že si umí představit i jejich další prodloužení až za polovinu roku 2017.
- Se Zemanem má Rusnok blízké vztahy, podpořil jej například před prezidentskou volbou v lednu 2013. Poté se stal jeho ekonomickým poradcem. Prezident jej následně jmenoval i premiérem, a to proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase.
- Rusnok vedl prozatímní kabinet, který úřadoval bez vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou několik měsíců až do ledna 2014. V parlamentu byla tato vláda mimo jiné kritizována za úzké napojení na Stranu práv občanů - zemanovců (SPOZ).
- Jako člen sociální demokracie se Rusnok často dostával do sporu s většinovým názorem strany. Z funkce ministra průmyslu a obchodu jej například premiér Vladimír Špidla odvolal oficiálně kvůli špatné komunikaci. Rusnok ale tvrdil, že byl odvolán kvůli tomu, že v prezidentské volbě nehlasoval pro kandidáta vládní koalice Jana Sokola, ale pro Václava Klause.
- V dubnu 2003 se pak Rusnok, podle jehož slov byla práce v Zemanově vládě v porovnání s tou Špidlovou smysluplnější a efektivnější, na sjezdu ČSSD postavil Vladimíru Špidlovi v souboji o předsednické křeslo, ale neuspěl. Rusnoka podporovali zejména příznivci bývalého šéfa strany Zemana; po neúspěchu ve volbě šéfa strany se vzdal i poslaneckého mandátu.
- V září 2006 se mluvilo i o jeho vyloučení z ČSSD, když se stal členem expertní skupiny tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS).
- V komunálních volbách v říjnu 2010 v pražské Vinoři vedl Rusnok jako nestraník kandidátku SPOZ, do zastupitelstva se ale nedostal.
