Poláci nechtějí spoléhat na NATO. Desetitisíce se připravují na válku s Putinem
Desítky tisíc Poláků se organizují v různých polovojenských jednotkách a připravují se na válku. Někteří spolupracují jako dobrovolníci s armádou, jiní to dělají na vlastní pěst. Nebezpečí, zejména ze strany Ruska, je prý veliké.
Například padesátiletý Piotr Czuryllo, který žije v malé vesnici necelých 100 kilometrů od ruské Kaliningradské oblasti, se připravuje na možnou válku už sedm let. Jezdí s dětmi do lesa, kde občas přespávají, budují přístřešky a hromadí zásoby některých potravin a vody. „Naše historie ukázala, že situace se může velmi rychle změnit, musíme být připravení,“ řekl německé televizi Deutsche Welle pan Czuryllo, který v obranném průmyslu podniká a také je lídrem komunity prepperů.
Ta dokonce tvrdí, že podobných lidí, kteří se připravují na možnou válku podobně jako Piotr Czuryllo, je v Polsku dnes kolem 50 tisíc. Dalších 35 tisíc občanů se organizuje v různých polovojenských sdruženích. Mají uniformy i zbraně a část z nich cvičí s armádou na vojenských cvičeních. Většinu věcí si platí sami.
Zajímavé je, že podobné aktivity, které by jinde vnímali jako na hraně zákona, podporuje i vláda. Například ministr obrany Antoni Macierewicz se nedávno zúčastnil kongresu polovojenských organizací i vycvičených jednotlivců.
V Polsku podle Deutsche Welle existuje i kolem 300 škol, které mají v rámci vyučování obdobu vojenského výcviku. A opět – ministerstvo školství tento trend vítá.
Ministerstvo obrany dokonce plánuje zavést měsíční příspěvek v přepočtu přes 3000 korun měsíčně, který by dostávali registrovaní dobrovolníci. Ti by pak mohli v případě potřeby rychle nastoupit do armády. Kolem 500 z nich se teď dokonce zúčastnilo obrovského cvičení Anakonda 2016, které pořádá v Polsku NATO. Od podzimu pak budou některé polovojenské síly pravidelně trénovat po boku regulérní armády.
A důvod vojenského nadšení některých Poláků? Podle průzkumu jen třetina obyvatel věří tomu, že by v případě rychlé války NATO ihned přispěchalo zemi na pomoc. Dvě třetiny o tom pochybují či neví, co si o tom myslet. Berou tedy osud do vlastních rukou.
