Policejní rošáda rozdělila politickou šachovnici. Kdo s kým drží basu?
Chystaná reforma policie a ochod Roberta Šlachty z čela Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dostaly tuzemskou politickou scénu do bodu varu. Padají zde silná slova, někteří politici hrozí demisemi anebo k ní vyzývají své protivníky, velice frekventovaným slovním spojením je „odchod z koalice“ nebo „pád vlády“. V celém humbuku se vykrystalizovaly dva mocenské bloky, mezi nimi se ještě pohybuje pár figur, které jakoby nevěděly, na jakou stranu se přidat.
První blok tvoří autor reformy policejní prezident Tomáš Tuhý, nad kterým drží ochrannou ruku ministr vnitra Milan Chovanec a ještě o patro výš svému stranickému místopředsedovi jistí záda premiér Bohuslav Sobotka. Ten od samého počátku opakuje, že reforma policie je odbornou záležitostí a viní hnutí ANO z tlaku na policii a resort vnitra.
Do tohoto uskupení by se dal počítat předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který se již nechal slyšet, že v případě rozbití koalice kvůli reformě by byla jeho strana připravena svými hlasy tolerovat menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL. Kalousek tak chce za každou cenu zabránit prezidentu Miloši Zemanovi, aby ještě v tomto volebním období jmenoval nového premiéra. Spíš na straně policejního prezidenta stojí i šéf ODS Petr Fiala, který se také vyjádřil proti politizaci sporu, ale jeho prohlášení nebylo tak ostré. Podle něj nemůže bezpečnost a vymáhání práva stát na jednotlivcích, ale na policii jako celku. Fiala míní, že z celé záležitosti hnutí ANO dělá politický případ a policie tak slouží jako prostředek k vyřizování politických účtů.
Na opačné straně barikády – a tedy na straně Roberta Šlachty - stojí ANO prezentované svým šéfem Andrejem Babišem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. Ten jako první krátce po oznámení Šlachtovy rezignace oznámil, že zváží odchod z funkce. Brzy však tento svůj záměr popřel. Pro Andreje Babiše je schválení reformy policie důvodem k vypovězení koaliční smlouvy a odchodu ANO z vlády. Šlachtu považují jeho kritici za muže hájícího mocenské zájmy Andreje Babiše. Na straně Roberta Šlachty stojí i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Původně stejně rezolutně se na stranu Roberta Šlachty stavěl i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. K reformě se nejprve vyjadřoval velmi kriticky. A však poté, co předložil své připomínky k reformě a dostal příslib, že budou zapracovány, ve své razanci výrazně ubral. Jako neřízené těleso mezi oběma tábory rotuje předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Věren staré lidovecké tradici být s každým za dobře se nejprve postavil proti výpadům lidí z ANO proti reformě, aby s postupem času měnil svůj názor a nakonec se dostal do pozice, kdy vyzval ministra vnitra Chovance, aby svůj podpis pod reformu policie zvážil, protože jinak by padla koalice.
Ani do jednoho z táborů zatím nelze zařadit prezidenta Miloše Zemana, byť je v celé kauze velmi aktivním činitelem. Zatím se nijak názorově nevyhranil, protože stále ještě nedokončil sérii jednání se všemi zainteresovanými účastníky sporu. Z jeho mála prohlášení pouze stojí za zmínku, že si nepřeje rozpad současné koalice. Nicméně z jeho jednání v uplynulém období je patrné, že hlava státu má stále blíže k Andreji Babišovi a dělá vše pro oslabení ČSSD a jejího předsedy Sobotky, kterému Miloš Zeman dodnes neodpustil zradu při prezidentské volbě v roce 2013.
Více o policejní krizi si přečtete v tématu čísla Pokus o puč č. 2, které najdete v novém tištěném Reflexu.
