Anketa: Češi a církevní státní svátky? Hrdost a tradice, nebo vítané dny volna navíc?
Letošní červencové církevní svátky vycházejí na úterý a středu. Většina lidí si tak v pondělí vezme volno a užije si prodloužený pětidenní víkend. Kdo z nich si však připomene, že tyto dny jsou volné jen kvůli tomu, že si Česká republika připomíná dvě důležité události, které významně ovlivnily její dějiny? Web Reflex.cz oslovil tuzemské politiky a další významné osobnosti, kterým položil tuto anketní otázku: „Jaké mají tyto svátky význam pro obyvatele Čech v dnešní době? Mají z nich ještě co čerpat, nebo historický a národní přesah těchto svátků již oslovuje jen málokoho a tyto dny už většina Čechů vnímá jen jako vítané dny volna navíc?“
Václav Malý, římskokatolickýduchovní a pomocný biskup pražský
Bohužel se v naší společnosti ztrácí vnímání významných osobností našich dějin jako trvalých symbolů, které ztělesňují zásadní životní postoje a hodnoty. To, že velká část naší společnosti vnímá tyto státní svátky především jako dny volna, nemění nic na skutečnosti, že postavy sv. Cyrila a Metoděje, rovněž Jana Husa jsou inspirující i dnes. Mise sv. Cyrila a Metoděje se vyznačovala citlivostí vůči prostředí, do něhož přinesli křesťanskou zvěst. Naučili se místní jazyk a srozumitelně sdělovali to podstatné. Jejich komunikační schopnost bez vnějších efektů mířila k jádru věci. Přišli z Byzance, aniž potírali a zlehčovali západní křesťanskou misi. Byli nositeli univerzality, která umožňuje soužití křesťanského Východu a Západu. Jan Hus zůstává stálou výzvou i pro nás: jeho ochota se nasadit pro poznanou pravdu, neměnit názory podle momentálního trendu.
Petr Fiala, předseda ODS
Státní svátky jsou přihlášením se naší společnosti k národním tradicím a historickým okamžikům, které považujme pro naši zemi za klíčové. Z tohoto hlediska není podstatné, jak kdo státní svátek individuálně vnímá, nakolik si uvědomuje historické souvislosti a už vůbec ne, jak ho kdo tráví. Důležité je, že se shodujeme na významu konkrétních osobnosti a událostí pro naši národní identitu, a že jsme tuto shodu institucionalizovali. Státní svátek už tím, že je, občany upozorňuje na minulost, připomíná ideje a tradice a posiluje naši vazbu ke státu a k národu. Svátky sv. Cyrila a Metoděje a Mistra Jana Husa připomínají mimořádně důležité náboženské a kulturní zdroje naši moderní identity - jejich význam je neopominutelný a také aktuální. Současný vývoj v Evropě jen posiluje význam připomínaní si hodnot, na nichž naše kultura a civilizace stojí.
Vojtěch Filip, předseda KSČM
Pokud jde o tyto dva státní svátky v červenci, myslím, že jsou nezpochybnitelné. Slovanští zvěrozvěstové přišli, aby tvořícímu se národu Čechů a Moravanů a také Slezanů pomohli s psaným jazykem a tedy se základem sjednocování národního povědomí, s přeměny kmenového uspořádání na příští státní útvar a jeho řízení. Tehdejší víra byla spíše základem etiky a tedy úpravy společenských vztahů před vznikem skutečného psaného práva a jeho vynutitelnosti státní mocí. A pokud jde Mistra Jana Husa, jde o další krok jednak ke svobodě myšlení, k novému pojetí jazyka i státnosti.
Jiří Mihola, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL
Státní svátek by určitě neměl být pouhým dnem volná navíc. Osobnosti svatých Cyrila a Metoděje, ale i Mistra Jana Husa, jsou nepřehlédnutelné v našich dějinách, jejich život a dílo inspirují i po mnoha staletích. Díky slovanským věrozvěstům jsme se už na počátku naší státnosti byli v těsném napojení na tehdejší kulturní špici Evropy. Tradiční pouť na Velehrad ukazuje, že je i dnes cyrilometodějský odkaz živý a je o něj zájem. Mistr Jan Hus, symbol české reformace, příklad statečnosti a touhy po poctivém hledání pravdy, je dnes vnímán jako most mezi konfesemi.
Je na nás, na učitelích, politicích, lidech v médiích i na rodinách, abychom červencové i jiné státní svátky prožívali svátečně, věděli, proč si je připomínáme a na velké osobnosti naší minulosti byli náležitě hrdi.
Nina Nováková, poslankyně TOP 09
I když většina lidí netráví dvě červencová volna studiem historie, přece jen vybočení z pravidelného rytmu vzbudí zvědavost. Cože to připomínáme? Pátého července jsou narozeniny našich zemí, Čech, Moravy a Slezska. Stali jsme se členem rodiny kulturních národů na poloostrově zvaném Evropa. Konstantin (Cyril) a Metoděj jsou osobnostmi, které brilantním způsobem spojují odkaz antiky a křesťanství. Od dob knížete Václava naše země jen rozumně zvolily latinku namísto cyrilice. Mistr Jan Hus je velkým napomenutím: Máme sílu hledat pravdu? Jsme pro ni schopni něco obětovat? Volno 5. a 6. července není ztráta času a peněz, pokud si připomeneme alespoň dvě věci. Kultura (kultivovanost) je nejsilnější zbraní proti barbarství a brutalitě a heslo veritas vincit (pravda vítězí) nevymyslel T. G. Masaryk, ani Václav Havel, Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Všichni se jen zavázali řídit se jím.
Tomáš Halík, katolický kněz a teolog
Bohužel, prakticky všechny svátky vnímá dnes naprostá většina jen jako dny navíc k dovoleným. Trochu s tím mohou pohnout média, když připraví opravdu zajímavé, objevné pořady o těch osobnostech a jejich době. Myslím, že by v rámci dnes tak naléhavě potřebné výchovy k evropanství bylo dobré ukázat jejich opravdu evropský rozměr.
Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické a statistik
Odpověď na tuto otázku nedokážu generalizovat. Budou tací, kteří vnímají zvěstování víry a odkaz Jana Husa jako významnou událost, jako spojení historie a současnosti. A budou jiní, kteří tyto svátky konzumují převážně jako dva dny volna. Takže důležitý je spíše poměr těchto dvou skupin. A můj soukromý odhad je 40 % : 60 %.
Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničních věcí
Svátky jsou k tomu, abychom si alespoň jednou za rok uvědomili, jaké máme kořeny. Lidé o nich mluví se stejnou vážností, jako mluví o počasí. Neberou je vážně. Tak ať se ve dnech volna každý svém životě zamyslí jak bere vážně to, o čem tak lehce mluví.
