Nejrychlejší věc, co člověk vyrobil: Sonda Juno zaparkovala u Jupiteru
Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA dnes ráno SELČ vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě Sluneční soustavy. Cílem projektu za 1,1 miliardy dolarů (26,8 miliardy Kč) je průzkum nitra tohoto obřího plynného tělesa.
Juno provedla krátce před průnikem na orbitu zpomalující manévr, během něhož přesně podle plánu a bez kontroly ze Země zažehla v 05:18 SELČ motory. Po půl hodině řídící centrum NASA oznámilo, že v 05:53 SELČ dostalo údaje potvrzující úspěšnost manévru, který mohl při nezdaru celou misi zhatit.
Motory se při velmi obtížném úkonu musely spustit v přesně stanovenou chvíli ve správném směru a běžet přesně stanovenou dobu, aby sondu zpomalily. Juno v té chvíli podle NASA letěla rychleji než cokoli, co kdy člověk vyrobil - rychlostí přes 64,3 kilometru za vteřinu.
Vedle správného navedení na eliptickou polární oběžnou dráhu, která zajistí únik před zhoubným radiačním pásem a přístrojům umožní zkoumat planetu i poměrně z blízka, bylo důležité obrátit sondu tak, aby panely s 18.698 solárními buňkami vyrábějícími nezbytnou energii směřovaly ke Slunci.
"Sonda pracovala perfektně, což je vždy příjemné, když řídíte dopravní prostředek s 1,7 milionu mil (2,7 milionu kilometrů) na tachometru," řekl šéf projektu Juno z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA Rick Nybakken. "Uvedení na dráhu kolem Jupiteru byl velký a nejnáročnější zbývající krok v plánu naší mise, ale čekají nás další kroky, které musíme udělat, než budeme moci dát vědeckému týmu misi, kterou chtějí," dodal.
Zásadním vědeckým cílem dvacetiměsíční mise, která Juno čeká, je získat informace o nitru planety, jež mohou mnohé napovědět o jejím formování. To by také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru. Devět vědeckých přístrojů, ukrytých před silnou radiací ve speciální komoře, bude zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.
V nadcházejících měsících budou vědci provádět finální testy systémů sondy, kalibrovat přístroje a shromažďovat vědecká data. "Oficiální vědecká fáze začne až v říjnu, ale vymysleli jsme způsob, jak získávat data už mnohem dříve," poznamenal k tomu hlavní výzkumný pracovník mise Juno Scott Bolton.
NASA očekává, že Juno bude v pozici k pořízení prvních snímků planety zblízka 27. srpna. To by také měl být den, kdy budou přístroje zapnuty k testům.
Mise skončí po 20 měsících tím, že Juno při posledním obletu vstoupí do Jupiterovy atmosféry, kde zanikne. Podobně jako v roce 2003 sonda Galileo, jediný pozemský aparát, který obíhal kolem Jupiteru, a to po dobu osmi let.
