Peking

Peking Zdroj: Profimedia

Peking se propadá do moře, uvádí nová studie

sto

Urbanistická expanze čínské metropole Pekingu má jeden nebezpečný efekt: město se pomalu, ale jistě posouvá pod mořskou hladinu. Teorie, které byly již dříve zmiňovány bez hlubšího vědeckého výzkumu, tak nyní získala relevantní vědecký podklad.

Vědci tomuto efektu říkají geohazard. Zjednodušeně řečeno jde o situaci, kdy se příliš rychlou a hustou zástavbou snižuje výška zemského povrchu vůři mořské hladině. Geohazard je spojený s nezodpovědným, ale často nutným zastavováním povrchu - v Číně je tato nutnost dána mimo jiné přelidněním.

 

Geohazard však neznamená jen snižování zemského povrchu (ten v případě čínského Pekingu klesá podle nové studie až o 10,6 cm za rok). Je s ním spojeno především nebezpečí pro městskou infrastrukturu. Ta se během neustále narušovaného podloží může pohybovat. V některých případech to sice není poznat, v jiných však mohou vznikat nebezpečné situace, kdy posuny půdy mohou způsobit například propad tunelu nebo vozovky.

 

Nyní se však zdá, že pekingská zástavba dosáhla svého pomyslného vrcholu. Zdá se, že už téměř není kde dál stavět - to by dle zprávy, kterou dnes citovala britská média, mohlo klesání půdy zpomalit. Vědci ovšem tvrdí, že existují i faktory, které mohou jen těžko ovlivnit. Například chování podzemní vody, která je často vytlačována ze svého původního toku. Není snadné určit, jak se podzemní voda zachová, a tak i možná opatření, která Peking bude muset učinit, budou mít omezené účinky. Voda je hojně využívána k zavlažování a také ke zpracování pro domácnosti, čímž vzniká další efelt: vyprazdňování míst, kde dříve podzemní voda byla. I tato místa mohou být potenciálně nebezpečná v souvislosti s propadem půdy.

 

Zajímavé také je, jak na závěry poměrně závažného zjištění reagovali čínští vědci. “Těmi závěry jsem nebyl nijak překvapen,” uvedl pro Independent spoluautor studie Zhenhong Li. “Navíc je jasné, že mnoho dalších čínských měst je tímto problémem zasaženo,” uvedl dále profesor. Zároveň však vyzývá ke klidu: “V Šanghaji byla situace obdobně kritická před 20 lety. Podařilo se ji ale dostat pod kontrolu,” uvedl s tím, že v Šanghaji byla přijata odpovídající legislativa, která přebujelé výstavbě dala utrum. Podobné řešení by pomohlo i Pekingu, tvrdí.