Brexit ohrožuje britský kulturní průmysl, tvrdí francouzský list
Odchod Británie z Evropské unie, pro který se rozhodli Britové v nedávném referendu, by mohl mít vážné dopady pro britský kulturní průmysl. Zatímco fanoušci televizního seriálu Hra o trůny a jeho severoirské scenérie se nemají čeho obávat, pro celé odvětví kinematografie, hudby či trhu s uměním teď ale vyvstávají otázky, napsal francouzský deník Libération.
Ve světě filmu se britští producenti jako je David Puttnam, Matthew Vaughn či Barbara Broccoliová krátce před referendem na portálu Hollywood Reporter vyjádřili pro setrvání Spojeného království v EU. Mezi jejich argumenty byl například objem peněz, které unie posílá britské kinematografii prostřednictvím programu MEDIA a které umožňují uskutečnit mnohé filmové produkce. V letech 2007 až 2015 to bylo asi 130 milionů eur (3,5 miliardy Kč).
Program MEDEA navíc prostřednictvím sítě Europa Cinemas propaguje promítání evropských filmů v rámci celé Evropské unie. Více než padesáti britským kinům se tak dostává organizační a finanční pomoci, aby mohla nabídnout divákům filmy z jiných států. Kdyby tato pomoc zmizela, lze očekávat stále chudší nabídku evropských filmů v britských kinech. Časem by se nabídka v Británii omezila na především britské a americké filmy. To je smutná perspektiva pro britské milovníky filmů, stejně jako pro evropskou autorskou kinematografii, která by přišla o část svého uplatnění.
Podíl britských filmů v evropských kinosálech je 20 procent, což je druhé místo po Francii. V roce 2015 celovečerní snímky jako je Teorie všeho, dokumentární Amy či Ovečka Shaun sklízely úspěch. V budoucnosti by britské celovečerní filmy, televizní programy a hry mohly na cestě do zemí EU narážet na daně nebo kvóty. Zatímco příští akční opus Kingsman by neměl být ohrožen, otazníky budou nad britskými filmy s uměleckými a polemickými ambicemi.
Odchodem z Evropského hospodářského prostoru (EEA) bude Británie muset nově vyjednat volný pohyb svých obyvatel, především těch, kteří cestují kvůli práci. Možným scénářem je to, že britské produkční týmy, herci, umělci či scénáristé si budou muset obstarávat pracovní víza, aby mohli natáčet filmy v EU. A platit to bude i obráceně. Takové opatření by mohlo zkomplikovat budoucí koprodukce mezi Británií a zbytkem Evropy. Například vítězný snímek z Cannes Já, Daniel Blake je výsledkem spolupráce Británie s Francií a Belgií.
Otázkou je, zda Británie bude s to jít cestou Islandu a Norska, které svou integrací v EEA bez členství v Evropské unii mohou využívat program MEDIA a volného pohybu kapitálu.
V oblasti hudebního průmyslu zaznamenala Británie po těžkém desetiletí loni konečně mírné zlepšení. Hlavně díky úspěchům, kterých dosáhly Adele, Coldplay či Ellie Gouldingová. Britští hudebníci se na celkovém prodeji na šesti největších evropských trzích, tedy ve Francii, Německu, Švýcarsku, Itálii, Španělsku a Nizozemsku, podíleli ze 17 procent. Po brexitu by ale pořadatelé hudebních akcí všech žánrů mohli narážet na překážky, když budou chtít posílat britské umělce do zbytku Evropy.
Londýn je nyní evropskou metropolí na trhu s uměním, Británie totiž loni vydražila zdaleka nejvíce uměleckých předmětů. To vše by odchod z EU mohl ohrozit. Mnozí odborníci podle deníku The New York Times předpokládají, že po propadu kurzu britské libry v důsledku brexitu se sníží nabídka uměleckých předmětů v Británii. Mnoho sběratelů umění, kteří bydlí v Anglii, začali zvažovat, zda se nepřestěhují do Francie či Belgie. O svou budoucnost se začaly obávat britské umělecké galerie.
Stav trhu s uměním v Británii by měl ukázat tradiční veletrh současného umění, který se uskuteční v říjnu v londýnském královském parku Regent’s Park.
