Katastrofa v Bosně a Hercegovině: Za 25 let se snížil počet obyvatel až o pětinu
Občanská válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, její důsledky a masová migrace, jsou příčinou demografické katastrofy, která postihla tuto balkánskou zemi. Počet jejich obyvatel se od roku 1991 snížil až o pětinu. A zveřejnění výsledků poslední sčítání lidu před několika týdny opět vyvolalo národnostní třenice.
Statistický úřad zveřejnil konečné výsledky sčítání, které proběhlo v roce 2013 až teď. A ty ukázaly, že počet obyvatel Bosny a Hercegoviny se od roku 1991, tedy před vypuknutím války, drasticky snížil a dramaticky se také proměnila národnostní skladba obyvatel velkých měst. To dobře dokumentuje fakt, že v zemi v průběhu války a částečně i po ní probíhaly etnické čistky. Jenže Srbům se zveřejnění výsledků nelíbí, protože údajně přispěje k pomalejšímu přibližování země k EU. Informace přinesl web Balkan Insight.
V zemi, která je složená především z Bosňáků (většinou jsou to muslimové), Chorvatů a Srbů, zahynulo za války kolem 100 tisíc lidí. Z toho bylo více než 60 tisíc Bosňáků. To by podle některých odborníků mohlo ukazovat na to, že největší zvěrstva páchali jiné národy, hlavně Srbové. Známý je ostatně masakr v Srebrenici, kde bylo zavražděno kolem 8000 muslimských Bosňáků.
Při válce byli lidi všech národností vyháněni ze svých domovů a přes všechny proklamace a snahy o údajný návrat běženců, se až do této doby v tomto směru situaci nepodařilo vyřešit. Stav se naopak zabetonoval, podle všeho se již nezmění a důsledky etnických čistek jsou trvalé. Jenže právě na tento problém EU pořád poukazuje. To se nelíbí Srbům, na které padá největší vina za minulé tragédie.
Podle sčítání se ve srovnání s rokem 1991 snížil počet obyvatel Bosny a Hercegoviny o 846 tisíc lidí, což je přesně o 19,32 procenta.
Například hlavní město Sarajevo má dnes 276 tisíc obyvatel, ale to je pouhá polovina stavu z roku 1991. O 16 procent méně obyvatel má Mostar, kde žijí hlavně Chorvaté a Bosňáci. Naopak srbská Banja Luka přišla jen o 5 procent lidí.
V Mostaru žilo před válkou téměř 24 tisíc Srbů, při posledním sčítání pouhých 4400. Ve známé Srebrenici se pak počet Bosňáků snížil z 27 tisíc na 7000. A podobné trendy lze vysledovat ve všech městech státu.
Za války i po ní došlo také k velké migraci do ciziny, která trvá v menší míře do dnešních dní. Tisíce obyvatel Bosny a Hercegoviny především v 90. letech přesídlili i do České republiky.
