Podle opozice by se měli podílet na ztrátách OKD především vlastníci společnosti
Zatímco ministr financí Andrej Babiš (ANO) si s ministrem průmyslu Jan Mládkem (ČSSD) vzájemně přehazují autorství nápadu půjčit předlužené OKD na výplaty horníkům státní peníze, zástupci opozice trvají na tom, aby se na řešení situace podíleli především vlastníci OKD. A pokud stát přece jen do OKD peníze vloží, měl by je v rámci insolvence vymáhat zpět.
Vedle zvažované půjčky OKD vláda již dříve prosadila plán, podle nehož stát dá propuštěným zaměstnancům z OKD každý měsíc příspěvek ve výši sedm až osm tisíc korun. Vyplácet ho bude po dobu několika měsíců, maximálně tři roky. Výše příspěvku se bude lišit podle toho, jestli zaměstnanec pracoval v podzemním hlubinném dolu nebo v povrchových profesích. Doba vyplácení bude záležet na odpracovaných letech. Tento týden premiér Bohuslav Sobotka ještě přišel s nápadem, aby podobné kompenzace dostali i propuštění horníci z Mostecka.
Proti dotování OKD se ozvala TOP 09. „Stát by neměl do předlužené firmy dávat ani jednu korunu, jsou to ztracené prostředky Jediným čistým řešením je konkurz a na ztrátách by se měli podílet i vlastníci,“ říká předseda strany Miroslav Kalousek. Podle něj je podpora státu horníkům mimořádná nespravedlnost vůči ostatním zaměstnancům. „Jsme mimořádně velkorysý sociální stát, tak proč nejsou záchranné mechanismy stejné i pro ostatní firmy, to jsou jako horníci více?“ ptá se Kalousek.
Pokud však horníci z OKD dostanou sociální kompenzaci, měli by ji podle Kalouska dostat i zaměstnanci dolů z Mostecka. „Pokud se většina ve sněmovně, tedy vládní strany, populisticky rozhodnou pro jednu profesi, tak potom už nedává žádný smysl, proč peníze poskytnout horníkům z OKD a z Mostecka už nikoliv,“ uzavírá Kalousek.
Předseda KSČM Vojtěch Filip navrhuje, aby se situace řešila za použití horního zákona, tedy odnětím práva těžby předlužené společnosti a její svěření státnímu podniku Diamo. „Stát se může podílet na řešení situace v předlužené firmě jen tak, že nedojde k zneužití veřejných prostředků. Pokud tam vkládá peníze, tak jedině za předpokladu, že v rámci insolvence nepřijde o takto vložené peníze, například tím, že bude možné dojít buď k vyrovnání, nebo uspokojení z majetkové podstaty podniku v insolvenci nabytím jeho majetku,“ říká Filip.
