Kojeňák, adopce, nepovedená změna pohlaví... Jak se zrodila vražedkyně z Anděla? Rozbor psychologa
Proměna jemné ženy ve vražedkyni. To je příběh šílené Michaely S. (33), která v pražském obchodním centru ubodala Hanu H. (†54). Renomovaný psycholog Jeroným Klimeš pro Blesk zpracoval psychologický rozbor "bestie ze Smíchova". Vraždou podle něj dokončila ranní hádku s pacientkami a primářem psychiatrie v Bohnicích, odkud ten den byla propuštěna. Co vše mohlo hrát roli při "zrození vraždícího monstra"?
1. Pobyt v kojeneckém ústavu
„Michaela byla adoptovaná v nízkém věku, v pěti měsících. Na velmi těžké problémy s prožíváním stačí pobyt dítěte v kojeneckém ústavu rok či dva. Tedy i pět měsíců je dostatečných na to, aby si z nich dítě odneslo zárodky psychické lability. Problém je v tom, že dnešní praxe upřednostňuje to, že děti tráví v kojeneckých ústavech příliš času. To mrzačí jejich prožívání. Pro kojence a novorozence by bylo lepším řešením, kdyby šli do adopce hned po dvou měsících, pokud si je jejich biologická matka nevezme do své péče. První roky jsou pro citovou stabilitu dítěte stěžejní a není divu, že toto trauma nedokážou děti z kojeneckých ústavů v pozdějších letech kompenzovat.“
„Z dostupných informací se jeví nejpravděpodobnější, že Michaela S. trpí takzvanou emočně nestabilní čili hraniční poruchou osobnosti. Pro citovou deprivaci v dětství by svědčily i projevy Michaely S., jako jsou emoční nestabilita, až nymfomanický postoj k sexu, poruchy sexuální identity (neví, jestli je muž, nebo žena), impulzivní výbuchy hněvu, nekontrolované kolísání emocí.“
2. Neporozumění s adoptivní matkou
Není divu, že se adoptivní matka nedokázala vžít do mysli své adoptivní dcery. Každopádně pokud vidíme agresivní chování Michaely S., tak je to vždy konflikt se ženou. Nikdy ne s mužem. S muži vycházela dobře. Tedy konflikt dcera–matka se jeví jako primární pro pochopení jejího činu. Odpor k ženství se projevuje i v tom, že nechce být tím, co nenávidí. Usiluje o změnu pohlaví. Ještě přibližně v roce 2013 píše: »Jsem grácie, jsem žena. Kdybych byla muž, mám vyhráno. Ale naneštěstí jsem žena. A ženou zůstanu.« Jak víme, i toto se mělo v průběhu let změnit.“
