Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ľubomír Kotrha

Británie může z EU odejít až koncem roku 2019, Brusel tlačí na dřívější rozvod

Daniel Baret

Přestože po červnovém referendu ve Velké Británii, které rozhodlo o odchodu země z EU, tlačilo Německo, Francie i Brusel na to, aby Britové odešli co nejrychleji, k ničemu takovému se neschyluje. Londýnská vláda není podle posledních zpráv na to ještě připravena a možná počká až na výsledky prezidentských voleb ve Francii a hlasování do federálního parlamentu v Německu. Brexit se proto může protáhnout.

Příští německé parlamentní volby (pokud budou v normálním čase) se mohou uskutečnit v termínu mezi 27. srpnem až 22. říjnem 2017. Podle tradice to téměř jistě bude v druhé polovině září. Až pak chce podle informací listu Sunday Times vláda britské premiérky Theresy Mayové aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, který umožní dvouleté „rozvodové řízení“ mezi Británii a EU. Skutečný Brexit by tak mohl nastat až někdy koncem roku 2019.

Podle diplomatů se názory na to, zda je pro Evropskou unii lepší postupný či rychlý odchod Britů, značně liší. Na ostrovech se spíše kloní k delšímu vyjednávání.

Premiérka Mayová na rozdíl od některých netrpělivých evropských politiků už několikrát zopakovala, že určitě nebude aktivovat článek 50 dříve, než začátkem příštího roku. Jenže její ministři upozorňují, že pro jednání o Brexitu zatím nemají dostatek personálu a odborných znalostí, že se musí počkat ještě déle.

Jako jeden z důvodů čekání se pak také uvádějí prezidentské volby ve Francii, které se uskuteční koncem dubna a začátkem května 2017 (pokud budou dvě očekávaná kola). Mimořádně nepopulárního prezidenta Françoise Hollanda zcela jistě nahradí někdo jiný. Do druhého kola by měla podle průzkumů postoupit i šéfka Národní fronty Marine Le Penová, která chce také odchod země z EU.

Německé parlamentní volby na podzim příštího roku také slibují změny. Kancléřka Angela Merkelová i její CDU kvůli uprchlické krizi nijak neposilují a ještě daleko hůře je na tom nevýrazná sociálnědemokratická SPD. Očekává se naopak dobrý výsledek Zelených a hlavně Alternativy pro Německo (Afd), která je silně euroskeptická a kritizuje vstřícnou migrační politiku Merkelové.