Nejvíce cizinců žije v Evropě v Lucembursku, Švýcarsku, Rakousku a Švédsku. V Česku jsou to jen 4 procenta
V souvislosti s mohutnou uprchlickou vlnou, která byla silná zejména minulý rok, se často hovoří o migrantech z Blízkého východu či Afriky a rozebírá se také to, kolik je mezi nimi muslimů. A jaký je to vzhledem k radikalizaci části muslimských společností bezpečnostní problém. V každé zemi Evropy má ale počet cizinců zcela jiné důvody. V Česku jich žije jen něco přes 4 procenta ze všech obyvatel.
To například skoro 40 procent obyvatel malého Lucemburska se narodilo v zahraničí. To je vůbec největší procentuální poměr v celé Evropě. Mimořádně velký počet cizinců pobývá také ve Švýcarsku, kde je to kolem 30 procent všech obyvatel. Velký počet těchto lidí žije trvale také v sousedním Rakousku (18,5 %) a Švédsku (18,3 %).
Do Česka se stěhují hlavně lidé ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska, Rumunska, Kuby či Vietnamu. Naopak ze zemí, o kterých se tolik hovoří – Sýrie, Irák, či Afghánistán – je jich u nás minimum a velmi málo takových uprchlíků má zde šanci získat azyl. Na konci loňského roku měla Česká republika 10 553 800 obyvatel a z toho bylo 465 000 cizinců s trvalým či dlouhodobým pobytem. Tedy 4,4 procenta. To je na evropské poměry podprůměr.
Například převážně katolické Lucembursko, které hostí na svém území nejvíce cizinců v Evropě, kdysi cíleně kvůli nedostatku pracovní síly iniciovalo přistěhovalectví z některých evropských států. Proto kromě jiných žije v této zemi, která má jen 580 tisíc obyvatel, až 90 tisíc Portugalců.
Do Švýcarska se zase stěhují za prací a kvalitním životem v dobrém prostředí hlavně Němci, Italové či Francouzi. Je zde ale po balkánských válkách také hodně obyvatel zemí bývalé Jugoslávie, Turků či Tamilů ze Srí Lanky.
V sousedním Rakousku pak převažují národy z Balkánu a Turci. Švédsko tradičně přijímá imigranty z válečných oblastí jako je Irák, Afghánistán, Srí Lanka či Eritrea.
V pobaltských zemích mají často status cizinců ještě stále místní Rusové. Naopak ve Francii je v Evropě největší (asi pětimilionová) skupina lidí z muslimských států, především z Maroka, Tuniska a Alžírska. V Itálii a Španělsku pak najdete mnoho Afričanů.
Německo je v případě cizinců poměrně specifické, protože tam se stěhují lidé z celého světa zejména kvůli vysoké životní úrovni. Německo má kolem 82 milionů obyvatel a kolem 16 procent z nich tvoří cizinci. Takže v celkových číslech je to daleko více, než dosahuje v tomto případě mnoho evropských států dohromady.
K masovým přesunům obyvatelstva na Západ dochází v Evropě od roku 2004 i z toho důvodu, že za členy Evropské unie byly postupně přijímány postupně země střední a východní Evropy.
Specifickou skupinou v počtu několika milionů lidí jsou pak migrující Poláci. Dnes tvoří největší národnostní menšinou například ve Velké Británii, na Islandu, či v Norsku. Jejich velké skupiny jsou i v Irsku nebo Švédsku.
