Sen mnoha lidí se splnil: Šéfové firem mohou být nyní stíhaní v Haagu jako váleční zločinci
Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu minulý týden oznámil, že ředitelé korporací, ale i vlády jednotlivých zemí, budou moci být nově vystaveni stíhaní jako váleční zločinci za zločiny proti přírodnímu prostředí.
Haagskému soudu hlavně vadí fenomén v angličtině nazývaný „land grabbing“ (zabírání půdy), při kterém soukromé korporace za pomoci místních vlád zabírají velké kusy území za účelem vytěžení přírodních zdrojů.
„Vyhánění místních lidí a ničení životního prostředí se stalo akceptovanou cestou v mnoha rozvojových zemích, bohatých na přírodní zdroje,“ řekl Gillian Caldwell, ředitel nevládní mezinárodní organizace Global Witness, která se snaží bránit ničení životního prostředí, korupci, chudobě a bojuje za lidská práva.
„Mnoho šéfů korporací násilně zabírá půdu, ničí tropické lesy, nebo znečišťuje vodu. Místní politici jsou často jejich spolupachatelé. Brzy by se ale mohlo těmto ředitelům a politikům stát, že je povoláme k soudu do Haagu, stejně jako válečné zločince a diktátory. Mezinárodnímu soudu by se tímto způsobem mohlo podařit zlepšit život milionů lidí po celém světě. Také by to lépe ochránilo ohrožené a důležité ekosystémy,“ tvrdil dále Caldwell.
Násilí, které často provází souboje o území, někdy zanechává za sebou i oběti na životech.
Haagský soud se rozhodl pro možné souzení šéfů korporací poté, co skupina Kambodžanů podala k tomuto soudu oznámení, ve kterém tvrdí, že jejich vláda spolu s policií, armádou a soudy jsou po dohodě se zahraničními investory spoluviníky na vyhnání více než 300 000 lidí z území, na kterém měla zájem právě cizí firma.
Odborníci na mezinárodní právo dokonce říkají, že nový zájem Haagu o potenciální soudy s viníky, kteří ničí životní prostředí, také otevírá prostor pro kriminální vyšetřování lidí a korporací odpovědných za globální změnu klimatu.
Haagský soud byl ustanoven v roce 2002 k potrestání lidí za vážné zločiny jako je genocida, zločiny proti lidskosti či válečnou agresi. Podle kritiků však soud často postrádá často možnost vykonávání spravedlnosti, protože se spoléhá na spolupráci se státy, ze kterých pocházejí lidé podezřelí z konkrétních zločinů.
Další problém tkví v tom, že mnoho velkých a silných zemí, které jsou také často sídlem výše zmiňovaných korporací, nikdy nepodepsalo takzvaný Římský statut, který soud ustanovil a nemusí proto podezřelé vydat. Mezi země, které statut nepodepsaly, patří mimo jiné Čína, Indie, Rusko, Kuba, Indonésie, USA, Izrael a Súdán. Každý stát tak činí ale z jiných důvodů.
