Většina žen, které dostaly azyl ve Švédsku, nechce pracovat, je to prý proti jejich tradicím
Jen menšina žen, které dostaly v posledních letech azyl ve Švédsku, nastoupí do práce a to přesto, že pro uprchlíky jsou v této skandinávské zemi vytvářena státem dotovaná místa a placeny drahé rekvalifikační kurzy. Jak oznámila v pondělí státní televize SVT, zejména ženy, které přišly z arabských zemí, nechtějí do práce nastoupit vůbec.
Ženy z islámských zemí odmítají i ve Švédsku vykonávat práci, která je takzvaně „mužská“. Tedy to, co je ale v Evropě naprosto běžné a právě taková místa na pracovním trhu se pro migranty snaží vytvářet stát ve Švédsku. Jenže na podobnou rovnoprávnost nejsou muslimky zvyklé.
Problémem je, že 46 procent lidí, kterým bylo v posledních letech udělen ve Švédsku azyl, tvoří právě ženy. A ty jsou pak často na sociálních dávkách.
Thikra Hasanová, předsedkyně „Irácko-švédské asociace žen a děti“, pro televizi STV otevřeně přiznala, že pro ženy z arabského prostředí je obtížné, aby přijaly pracovní místa. Pro tyto ženy je prý neobvyklé, aby pracovaly na místech, které většinou dělají muži, a proto raději zůstávají doma a starají se o rodinu.
Švédská veřejnost ale považuje tento postup za odmítání integrace do většinové společnosti. Využívá toho i strana Švédští demokraté, která má velké výhrady k migrační politice země. V poslední době pořád posiluje a při volbách do parlamentu v roce 2014 získala 12,9 procenta hlasů. Dnes se její podpora pohybuje už mezi 20 až 25 procenty.
