Ve Vídni dostane uprchlík na dávkách za měsíc až 914 euro, jinde daleko méně
V Rakousku vypukl další spor kvůli uprchlíkům. Většina rakouských spolkových zemí kvůli vysokému počtu migrantů snížila dávky sociálního zabezpečení určené lidem, kteří požádali v zemi o azyl. Jenže metropole Vídeň to neudělala a uprchlíci se teď ve velkém přesouvají do hlavního města. Jak problém vyřešit, není zatím jasné.
Vídeňská radnice (metropole Rakouska je současně jednou z 9 spolkových zemí) dává uprchlíkům na dávkách maximálně 914 euro na osobu (v přepočtu více než 24 tisíc korun) měsíčně na pokrytí základních životních nákladů. Pro rodinu to tedy může být až několik tisíc euro měsíčně. Tomuto systému se říká Mindestsicherung. Tyto dávky jsou určitou dobu vypláceny bez toho, že by člověk musel pracovat a to vyvolává odpor části veřejnosti.
Jenže například ve spolkových zemích Dolní a Horní Rakousko (obě sousedí s Českou republikou), byly měsíční dávky sníženy na 520 euro na osobu. To láká další a další migranty do Vídně.
Kritici celého systému poukazují na to, že letos musel být kvůli přílivu uprchlíků zvýšen rozpočet na sociální dávky jen ve Vídni o 130 milionů euro a že rozpočet města se tím dostává do krize. Opoziční zastupitelé proto volají po mimořádném zasedání městské rady, která zatím odmítá systém reformovat a zvyšuje tím zadluženost rakouského hlavního města.
Už koncem loňského roku na problém s migrační krizí zareagovala i federální vláda, která zpočátku uprchlíky vítala. Loni přijala země přes 90 tisíc migrantů, ale letos jich vezme „pouze“ 37 500. Ovšem tento počet již byl v podstatě naplněn. Snížení počtu se odehrává právě s ohledem na finanční možnosti Rakouska.
Antiuprchlická rétorika také pomohla k postupu do druhého kola prezidentských voleb Norbertu Hoferovi. Odložené druhé kolo se uskuteční v prosinci a Hofer má podle průzkumů šanci zvítězit.
Zastánci štědrých sociálních dávek pro uprchlíky ale tvrdí, že tyto peníze pomáhají chránit migranty před chudobou a pácháním trestné činností.
Kritici zase poukazují na slabý hospodářský růst, enormní zatěžování sociálního systému, protože hospodářský růst není v Rakousku nijak velký. Hrubý domácí produkt se má letos zvýšit maximálně o 1,5 procenta a to neumožňuje umístit na pracovním trhu velký počet migrantů.
Navíc podle dostupných statistik dostávají například rakouští důchodci, kteří celý život museli přispívat do penzijního systému, někdy menší sociální podporu od státu, než někteří migranti. To samozřejmě vyvolává odpor zejména u lidí na venkově.
Znepokojení také vyvolává radikalizace tisíců muslimů s rakouským občanstvím. Jedná se především o lidi z balkánských zemí, jako je Bosna a Hercegovina či Kosovo.
