Muslimové, spisovatelé i část veřejnosti útočí kvůli Nobelově ceně na Boba Dylana
Diskuse o tom, zda měl slavný americký písničkář Bob Dylan dostat Nobelovu cenu míru, neberou konce. Zvláštní je, že na něj útočí různé skupiny, které nemají nic společného. A ještě zvláštnější je, že Dylan se pořád k ocenění vůbec nevyjádřil. V pátek dokonce zmizela z jeho webové stránky jediná krátká zmínka, že se stal nositelem ceny.
Muslimové ani tak nerozebírají západní mantru, že Dylan ve skutečnosti není spisovatel, ale vadí jim, že je židovského původu. To se samozřejmě líbí izraelským médiím. Samotný písničkář se přitom ale hodně zajímal také o buddhismus.
Francouzský sociolog Alí Saad například pro katarskou televizi Al-Džazíra napsal komentář, ve kterém tvrdí, že udělení ceny Dylanovi je „výsměchem“, protože hudebník prý mír, jak tvrdí Švédská akademie, která cenu uděluje, nikdy ve skutečnosti nepodporoval.
Muslimové mají Dylanovi za zlé, kromě toho, že ho popisují jako Žida, což je pro ně zločin z podstaty věci, že se několikrát v minulosti postavil na stranu Izraele. „Jeho podpora sionistů ve válce proti palestinskému lidu je do očí bijící,“ napsal Alí Saad.
Některé média v arabských zemích pak rovnou napsala, že Dylan straní „izraelskému katovi“.
Neklidná je ale už i Švédská akademie, která Nobelovu cenu písničkáři 13. října udělila. Její prominentní člen, švédský spisovatel Per Wästberg, v pátek švédské televizi SVT řekl, že Dylanovi mlčení a chování je „hrubé a arogantní“. Proto se ani neví, zda dorazí 10. prosince do Stockholmu na slavnostní banket, kde se za přítomnosti švédského krále Karla VXI. Gustava ceny předávají. „To je bezprecedentní situace,“ tvrdí Wästberg.
Také skuteční spisovatelé nebyli Bobem Dylanem nikdy moc nadšeni. Kritické poznámky k rozhodnutí Švédské akademie se proto v literárním světě objevily i teď, protože hudebník není v těchto kruzích považován za spisovatele a podle některých neměl Nobelovu cenu za literaturu nikdy dostat.
Některá média pak citovala slova již zemřelého amerického spisovatele Kurta Vonneguta, který je naopak považován za významného literárního tvůrce. Ten o Dylanovi kdysi řekl, že je to „nejhorší básník 20. století“.
A vlivný deník The Wall Street Journal uspořádal hlasování, zda si Bob Dylan Nobelovku „zaslouží“. Ani v tomto případě to nedopadlo jednoznačně: Souhlas vyslovilo 51 procent čtenářů, proti bylo 49 procent lidí.
Za současné situace se proto jeví spíše pravděpodobné, že Dylan si Nobelovu cenu ve Stockholmu nepřevezme. I to se už ale stalo. V roce 1964 ji odmítl převzít francouzský levicový spisovatel a filozof Jean-Paul Sartre, který nikdy nepřijal žádné oficiální vyznamenání, protože by se tím prý z něj stala instituce a to spisovatel být nemá.
