Vojín Manning(ová) lituje svých činů a chce propustit z vězení
Chelsea Manningová, známá dříve jako vojín Bradley Manning, jež se přiznala k prozrazení archívů tajných diplomatických a vojenských dokumentů v rámci WikiLeaks v roce 2010 a byla odsouzena k trestu vyššímu než kdokoli jiný za podobné provinění, formálně požádala prezidenta Obamu o snížení zbývající části pětatřicetiletého trestu. Manning(ová) má odsezeno už šest let.
K tomu zmatku ohledně pohlaví. Den po uvěznění Manning prohlásil, že se cítí být od dětství ženou a chce začít s hormonální terapií. Porucha genderové identity u něj byla diagnostikována během služby v armádě. Nejde tedy o pozdní objev, který by snad byl motivován snahou po nižším trestu. Protože sama armáda začala vést jeho dokumentaci pod ženským jménem (byť ho stále považuje za muže), budeme o vojínu Manningovi mluvit v ženském rodě, ačkoliv ještě nebyla provedena operativní změna pohlaví. Ta je sice u uvězněných možná, nikoli ale ve vojenských věznicích.
V prohlášení, jež doprovází návrh Manningové a které dostala redakce deníkuThe New York Times, Manningová říká, že přiznává „úplnou odpovědnost“ za své činy, jež označila jako „špatné“. Popisuje tam také svůj těžký život, včetně zmatku s genderovou dysforií (zmatkem) během mise v Iráku, zacházení ve vězení a několik svých pokusů o sebevraždu.
„Nežádám o odpuštění mého odsouzení. Chápu, že různé další důsledky odsouzení ze strany vojenského soudu zůstanou v mém záznamu navždy. Jako jedinou úlevu žádám, abych po šesti letech byla propuštěna z vojenské věznice jako člověk, který neměl v úmyslu poškodit zájmy Spojených států nebo jakéhokoliv příslušníka ve službě.“
Její petici podpořily i různé osobnosti, mezi jinými Daniel Ellsberg, jenž stojí za někdejší aférou Pentagon Papers týkající se vietnamské války.
Zatímco vojenští prokurátoři vylíčili Bradleyho Manninga/Chelsea Manningovou jako zrádce, mnoho dalších považuje tuto osobu za whistleblowera a hrdinu.
Je jasné, že od Obamy se čeká v tomto případě větší slitování, než by se Manningová dočkala od nadcházejícího prezidenta Donalda Trumpa.
Manning(ová) pracovala jako zpravodajský analytik na základně v Iráku. Zkopírovala a později poslala do WikiLeaks statisíce dokumentů týkajících se válek v Iráku a Afghánistánu, čtvrt miliónu dokumentů diplomatické pošty z amerických velvyslanectví po celém světě, dokumentaci o vězních na Guantánamu a video zobrazující americký vrtulník útočící na skupinu lidí v Bagdádu, přičemž byli zabiti dva novináři agentury Reuters. Celkem to bylo asi tři a čtvrt miliónu dokumentů.
Jako motivaci uvedla, že chtěla lidstvu ukázat, jaká je skutečná podoba moderní války, kde jsou lidé už jen čísla a lidský život se stal příliš laciným. O důsledcích prý tehdy vzhledem ke svému věku tolik neuvažovala.
Manningová byla odsouzena podle zákona o špionáži z dob první světové války. Nepomohla ani motivace, že nešlo o předání dokumentů cizí mocnosti, ale podle tvrzení obžalovaného o snahu informovat americkou veřejnost. (Je samozřejmě jasné, že když byla informována veřejnost, byl informován každý včetně cizích mocností.)
Důsledky tohoto úniku jsou těžko odhadnutelné. Někdy se považuje za jeden z faktorů, který vedl k vypuknutí takzvaného „arabského jara“, jež vedlo ke svržení řady autoritativních vládců, ale v důsledku nepřineslo nic dobrého.
Vojenský soud vynesl rozsudek 35 let vězení s možností propuštění po devíti letech. Je to mnohem více, než dostali jiní lidé, kteří vyzradili tajemství, ti dostali tresty mezi jedním rokem až třemi a půl rokem. John Kyriakou, bývalý důstojník CIA, jenž hovořil s novináři o identitě o dalších zpravodajských pracovnících, dostal třicet měsíců. Část ovšem strávil v hotelu a v domácím vězení, kam za ním chodili různí aktivisté.
Rozsah vyzrazených informací je ale v případě Manningové ohromný a týká se různých oblastí. Totéž udělal Edward J. Snowden, který ale včas utekl do Ruska, kde stále žije.
Vojín Manning(ová) má teď zřejmě poslední šanci dostat se z vězení o pár let dřív. V každém případě je varující, jaké škody může velmoci napáchat jedinec, jenž je duševně narušený, a přitom zastává poměrně nízkou funkci.
