Německo pobouřila muslimka, která hájila bojovníky Islámského státu
Německou debatu o soužití s muslimy před pár dny rozvířila švýcarská konvertitka k jednomu z nejextrémnějších směrů islámu – salafismu. V televizní debatě populární novinářky Anne Willové tato konvertitka hájila mladé muslimy, kteří odešli bojovat do Sýrie na straně islamistů.
V pořadu Anne Willové v debatě nazvané „Můj život pro Alláha – proč se radikalizuje stále více mladých lidí?“ vystoupila konvertitka k islámu Nora Illi (narozena ve Švýcarsku roku 1984), jež v pořadu zastupovala Islámskou ústřední radu Švýcarska. Nejenže přišla do studia s kompletně zahalenou tváří, ale snažila se hájit mladé evropské muslimy, kteří odešli bojovat do Sýrie na straně Islámského státu. Podle Illi je k tomu vede zkušenost s evropským rasismem a islamofobií. Illi tak nepřímo argumentuje podobně jako hnutí Islámský stát, jenž tvrdí, že muslimové jsou v Evropě, a nejen Evropě, vystaveni pronásledování ze strany nevěřících. Proto mají emigrovat (v islámské terminologii hidžra) do Islámského státu a připojit se k džihádu proti Asadovi.
Nora Illi také v pořadu řekla, že napadání muslimek, jež nosí zahalení, je pro některé z nich důvodem, proč odešly do Sýrie na území Islámského státu. Illi uvedla v závěru pořadu případ jedné takové dívky, jež čelila tzv. islamofobním útokům, které se jí staly motivem pro odchod do Sýrie.
Názory Illi odmítl jeden z účastníků debaty, Wolfgang Bosbach z Křesťanskodemokratické unie, jenž v debatě prohlásil, že svými prohlášeními Illi oslavuje válku v Sýrii, zatímco teroristické činy Islámského státu naopak bagatelizuje. „Takhle to prostě nejde. Politický islám a šarí’atský islám k Německu nepatří,“ vyjádřil se Bosbach.
Další z účastníků debaty, arabsko-izraelský odborník na islámský extremismus Ahmad Mansour, řekl, že to, co předvádí Nora Illi ve studiu, je propagace islámského extremismu, a vyjádřil zděšení, že se něco takového může odehrát ve veřejném televizním vysílání.
Celou kauzu poté komentoval Ralf Dargent na webu německého deníku Welt.de, který kritizoval zařazení Nory Illi do diskuse. Podle něj je nepřijatelné pomoci propagandě obhájců Islámského státu tím, že se lidé reprezentující takové myšlenky zvou do debat v médiích. Jak připomněl, byla to právě Nora Illi, jež radila již v roce 2014 mladým lidem odcházejícím do války v Sýrii, aby na sociální síti Facebook nezveřejňovali své fotografie se zbraněmi, protože by jim to pak mohlo zkomplikovat návrat zpět do Evropy.
Komentátor Michael Hanfeld se na webu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung ptá, jestli je normální pozvat do veřejné debaty extremistku, která překrucuje fakta, obhajuje islámské teroristy v Sýrii a prezentuje fundamentalistické muslimy jako oběti nesnášenlivosti naší společnosti.
Pořadem se již zabývá Rozhlasová rada severoněmeckého rozhlasu, jež má rozhodnout o tom, jestli bylo v pořádku pozvat muslimskou extremistku do veřejné debaty v televizním vysílání.
Samotná Nora Illi v rozhovoru pro Meedia.de odmítla, že by v pořadu hájila Islámský stát, tuto výpověď označila za mediální manipulaci a pohrozila právními kroky proti těm, kteří tyto informace šíří. V rozhovoru zdůraznila, že dnes Islámský stát odsuzuje, a obvinila německá média, že jsou svou metodikou zpravodajství o islámu spoluzodpovědná za příklon mladých muslimů k islamistickému hnutí.
Již dříve se Nora Illi negativně proslavila textem, v němž nepřímo oslavovala dvě bosenské dívky, jež uprchly z domovů rodičů v Rakousku a přidaly se v Sýrii k Islámskému státu. Švýcarský zpravodajský web 20min.ch v roce 2014 o celé věci napsal, že „na webových stránkách Islamistické ústřední rady Švýcarska Nora Illi zveřejnila text, v němž vyjádřila porozumění vykořeněným dívkám: muslimové jsou podle ní prý vystaveni masívnímu útlaku na celém světě, a tedy není divu, že jejich pokušení, aby se vymanili z tohoto trápení, musí být obrovské. Proto pak odcházejí do Sýrie bojovat za spravedlnost a proti lupiči Asadovi.
V rozhovoru pro švýcarský Magazin Blick Illi uvedla, že čím více lidé muslimům zavírají dveře, tím více posilují jejich agresi. Tím pádem se pro ně život ve společnosti, jakou je Islámský stát, jeví jako lákavá možnost.
Nora Illi – stručný životopis
Illi pochází z rodiny německého psychoterapeuta a švýcarské sociální pracovnice. Rodiče se v jejím dětství rozvedli a ona se poté na vlastní přání nechala pokřtít dle katolického ritu. Své mládí pak prožila v punkové scéně a poté v osmnácti letech konvertovala k islámu. Ve Švýcarsku má Illi v rámci Islámské ústřední rady Švýcarska na starost ženské záležitosti. Je vdaná za jednu z vůdčích osobností tohoto spolku, Qaasima Illiho – taktéž konvertitu k islámu. Je matkou pěti dětí a veřejně hájí právo mužů mít více žen. Ve švýcarských médiích se jí za její propagaci kompletního zahalení muslimek přezdívá Niqab Nora.
Islámská ústřední rada Švýcarska
Sdružuje několik tisíc muslimů ve Švýcarsku. Za jeden z hlavních cílů si klade šíření islámu ve Švýcarsku a boj s předsudky proti islámu. Za výchozí teologickou pozici si klade návrat k původnímu praktikování islámu jeho zakladatelem Mohamedem. Sdružení je členem Evropské muslimské ligy se sídlem v Itálii a Sdružení muslimských odborníků se sídlem v Kuvajtu.
Islámská ústřední rada Švýcarska čelí kritice od mnoha představitelů švýcarských muslimů i islamistů. Jako extremistickou ji kritizoval například muslimský duchovní Mustafa Memeti z Bernu a Curyšské fórum pro pokrokový islám radu přímo obvinilo, že násilí je legitimní součástí její ideologie. I známý islamista Tariq Ramadan, vnuk zakladatele Muslimského bratrstva Hasana al-Banny, odmítá ideologii tohoto sdružení a prohlašuje je za okrajový jev muslimské komunity ve Švýcarsku.
V prosinci 2015 zahájily švýcarské úřady stíhání představitele sdružení Naima Cherniho za podporu islámského terorismu, konkrétně za šíření propagandy al-Ká’idy a Islámského státu.
