Rarita startuje: Nejdelší železniční tunel na světě otevřou Švýcaři tuto neděli. Má 57 kilometrů
Světová stavební rarita, více než 57 kilometrů dlouhý železniční tunel pod švýcarským alpským Gotthardským masivem, bude otevřen pro plný provoz už tuto neděli. Dílo za 12,2 miliardy franků (v přepočtu přes 300 miliard korun) je nejdelším a nejhlubším tunelem svého druhu na celém světě. Má i výjimečné bezpečnostní vybavení.
Tunel byl dokončen letos v červnu a pak probíhaly testovací jízdy, kterých bylo celkem 5 tisíc. V neděli se tak naplní sen několika generací Švýcarů, protože první projekty stavby pod Gotthardským masivem se objevily už na počátku 60. let minulého století. Nový tunel se stavěl 17 let a při jeho výstavbě zahynulo 9 dělníků.
V počáteční fázi se předpokládá, že za den projede tunelem 50 osobních a kolem 260 nákladních vlaků. Původně zde měly rychlovlaky pro cestující dosahovat rychlosti 250 kilometrů za hodinu, zatím byla ale z provozních důvodů snížena na 200 kilometrů. I tak ale tunel nesmírně zkrátí cestování po celém Švýcarsku i okolních zemích. Například cesta z Curychu do italského Milána zabere jen hodinu a tomu nemůže konkurovat ani letecká doprava.
Mimořádný důraz byl kvůli délce tunelu kladen na bezpečnost cestujících. Jsou zde proto pro potřeby úniku i dvě bezpečnostní stanice. Pro každý tubus je stanice řešena odděleně a systém chodeb je řešen tak, aby se cestující vyhnuli pohybu v kolejišti - ve stanici Sedrun jsou k dopravě osob na povrch určeny výtahy, ve stanici Faido mírně svažitý únikový tunel.
Pokud vlaková souprava z nějakého důvodu zastaví mimo bezpečnostní stanici, mohou cestující přejít příčnými galeriemi do druhého souběžného tubusu a použít jej také jako únikovou cestu.
Švýcarsko tradičně investuje do dopravní obslužnosti daleko více peněz, než jiné země. Propojení vlaků a autobusů je proto na evropské poměry vzorové. Parlament například schválil na příští tři roky dalších 13 miliard franků (jeden frank je téměř 25 českých korun) na podporu železnic. Zajímavé je, že z toho dostanou státní dráhy 7,6 miliardy a železnice, které vlastní soukromníci, pak 4,9 miliardy. Podpora tedy není účelově zaměřena jen na státní podniky.
