Zeman vetoval zákon o střetu zájmů "lex Babiš", Sněmovna ho podle politiků přehlasuje
Prezident Miloš Zeman dnes vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš". Předpis je podle něj v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Novela se tak znovu vrátí do Sněmovny, kde by ji poslanci měli znovu posoudit v lednu. Prezidentův krok politiky příliš nepřekvapil a očekávají, že Sněmovna veto přehlasuje. V takovém případě je Zeman připraven obrátit se na Ústavní soud.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož podnikání má novela omezit, prezidentovo veto vítá. ČTK řekl, že se ho zákonem snaží všechny ostatní strany dostat z politiky. Podle novely by Babišovy firmy přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Norma také budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.
Zeman veto v dopisu předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodnil mimo jiné tím, že novela obsahuje i poslanecké pozměňovací návrhy. "Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty," uvedl prezident. Podle Zemana z rozpravy ve Sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. "K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže," napsal Hamáčkovi.
Pro přehlasování veta je třeba 101 hlasů. V září Sněmovna zákon přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že Sněmovna veto přehlasuje. "Veřejný zájem je nutno chránit. Ministři by neměli podnikat, ucházet se o veřejné zakázky a vlastnit média," napsal na twitteru. Přehlasování očekává i vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Veto je prezidentovým ústavním právem, připomněl. Prezident Zeman za dobu své funkce vetoval už pátý zákon, dosud uspěl jen jednou.
O ústavnosti novely může rozhodnout jen Ústavní soud, reagoval na veto místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "O tom, co je a není ústavní, nerozhoduje ani Parlament ani pan prezident, ale jedině Ústavní soud, pokud bude podána příslušná ústavní stížnost," zdůraznil. Předpokládá, že komunisté si zachovají dosavadní názor a budou hlasovat pro potvrzení normy. Podle Dolejše by bylo dobré, kdyby prezident zmínil, jak by do budoucna "nebezpečnou tendenci oligarchizace" jinak a lépe řešil.
Zemanovo rozhodnutí překvapilo předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD). "Vždy v minulosti, zejména, když byl premiérem, zastával Miloš Zeman názor, že potřebujeme regulační mechanismy proti šedé ekonomice a zneužívání pravomoci veřejných činitelů," uvedl šéf Senátu.
Podle předsedy ODS Petra Fialy prezidentovo rozhodnutí dokládá sbližování prezidenta s Babišem. Fiala míní, že tam, kde se přestanou ctít pravidla, je zákon potřeba. "Dosud nikdy nedocházelo k takovému zneužívání výkonné moci k podpoře vlastního podnikání, jako se to děje nyní," uvedl. Také předseda TOP09 Miroslav Kalousek považuje veto za projev spojenectví Zemana a Babiše a doufá, že ho Sněmovna přehlasuje.
Zemanovo sbližování s Babišem bylo zřetelné naposledy při prezidentově prosincovém projevu v Sněmovně. Zeman v něm mimo jiné naznačil, že by Babiše nominoval na Nobelovu cenu, pokud se letos podaří udržet přebytek rozpočtu. Spekuluje se o tom, že by Zeman mohl Babiše jmenovat příštím premiérem a získat jeho podporu v prezidentských volbách.
