Dobá ledová ve filmu Den poté.

Dobá ledová ve filmu Den poté. Zdroj: Archív

Vědci tvrdí, že představa o době ledové z filmu Den poté se brzy odehraje v Evropě

Daniel Baret

Pamatujete si ještě na americký katastrofický film Den poté (The Day After Tomorrov)? Líčí představu apokalypsy, která by mohla nastat vlivem narušeného koloběhu vody v Atlantickém oceánu. V důsledku toho by v části naší Severní polokoule nastala doba ledová. Nová studie vědců teď varuje, že přesně něco takového se může do 300 let stát. 


Podle odborníků povede neustále se zvyšující hladina oxidu uhličitého v ovzduší i ke změně teploty v mořských proudech vody v severní části Atlantického oceánu. To by mohlo mít za následek zhruba do 300 let dobu ledovou v rozsáhlých částech Severní polokoule, dotklo by se to zásadně také Evropy a ovlivnilo by to klima i na území dnešní České republiky.

S novou studií o době ledové přišli vědci ze Scripps Institution of Oceanography z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu.

Jejich propočty skutečně připomínají film Den poté. A paradoxní je, že dobu ledovou by mohlo vlastně způsobit globální oteplování.

O co přesně jde?

Klimatický systém planety výrazně ovlivňuje proudění vody v Atlantiku, kterému se odborně říká Atlantic Meriodional Overturning Circulation.

V praxi to funguje tak, že proudy nesou teplejší slanou vodu v horních vrstvách Atlantiku na sever a chladnější studené vody proudí v hloubce na jih. Tato cirkulace má vliv na teplotu ovzduší a proto nejsou dnes některé části severu Evropy pod trvalým ledem.

Jenže daleko vyšší hladina oxidu uhličitého a tím vyšší teploty způsobí podle studie další velké tání ledu v Grónsku a v Antarktidě, čímž větší množství sladké studené vody bude odtékat do oceánu. Tím se rovnováha a cirkulace teplejší slané a studenější sladké vody naruší. Změní to teploty a velké části Severní Ameriky a Evropy postihne nová doba ledová.

Podle studie by se tak mohlo stát již za 300 let a zamrznout by mohly trvale části Baltského moře, Skandinávie či Skotska.

Důsledky by to mělo tak pro celou Evropu. Vědci z Kalifornské univerzity propočetli, že v severozápadní Evropě by průměrné teploty poklesly až o 7 stupňů, což by mělo zásadní následky pro život či pěstování plodin.

Zda se ale tato, v podstatě katastrofická, vize naplní, o tom můžeme jen spekulovat.

Jiní vědci v 70. letech minulého století, což není tak dávno, totiž strašili také novou dobou ledovou na Severní polokouli. To se nestalo. Pak další začali operovat s globálním oteplováním.