Tvrdý kritik islámu a EU, Geert Wilders, vede dva měsíce před volbami v Nizozemsku
V další významné evropské zemi, Nizozemsku, se přesně za dva měsíce budou konat parlamentní volby. Podle všech posledních průzkumů vede Strana pro svobodu (PVV), v jejímž čele stojí jeden z nejznámějších a nejtvrdších kritiků islámu a přebujelé Evropské unie na kontinentu – Geert Wilders (53).
Podle průzkumů (těm samozřejmě po různých neblahých zkušenostech z jiných zemí nemusíme úplně věřit, ale jiné porovnání před volbami neexistuje) by měla Wildersova strana dostat mezi 20 až 25 procenty všech hlasů. Zpráva agentury Peil z 8. ledna pak hovoří o tom, že by mohla získat kolem 35 křesel v parlamentu, který má 150 míst. Stala by se tak poprvé v historii nejsilnější politickou formací v zákonodárném sboru.
Na druhém místě je zatím podle odhadů Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede premiér Mark Rutte. Té se připisují šance na zisk 17 až 20 procent. Další tři strany mají kolem deseti procent.
Protože nizozemská politická scéna je tradičně mimořádně rozdrobená (dnes je v parlamentu zastoupených 11 stran a k tomu ještě nezávislí poslanci) a vlády se někdy sestavují mimořádně těžko, je před volbami vždy otevřenou otázkou, kdo pak vlastně sestaví kabinet. Většina stran ale už dnes říká, že s Wildersem nechtějí na této úrovni spolupracovat.
Ovšem v Nizozemsku jsou poměrně silné antievropské nálady a podle zákona není tak těžké dospět k referendu, které pak musí úřady vyhlásit. To by se mohlo týkat i případného hlasování o vystoupení z EU, což Wilders prosazuje. Tam už jsou šance na jeho úspěch daleko větší.
Jenže vláda se pak nemusí výsledkem referenda řídit. To ji ovšem staví do role, kdy odmítá vůli lidu a oslabuje to některé politické strany. I toho Wilders v předvolební kampani využívá.
Například loni v dubnu Holanďané odmítli v referendu (většinovými 61 procenty hlasujících) dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii, kterou musí ratifikovat všech 28 členských států EU. Tato otázka není vyřešena do těchto dnů, protože vláda prosazuje v Bruselu doplňkovou smlouvu, že Ukrajině to neotevírá cestu k plnému členství. Jenže některé organizace v minulých dnech oznámily, že se obrátí na soud, pokud se kabinet rozhodne smlouvu v jakékoli podobě v parlamentu nakonec ratifikovat, protože tím zcela odmítl výsledek referenda. To jen dokazuje komplikovanou situaci na nizozemské politické scéně.
Parlamentní volby se v Nizozemsku uskuteční ve středu 15. března.
